Zákazy mobilních telefonů ve školách nevedou přímočaře ke zlepšení studijních výsledků žáků. Analýza dat z 21 zemí včetně České republiky, kterou připravil výzkumný tým IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, ukazuje, že ačkoli sice zákaz mobilů souvisí s nižší mírou rozptylování žáků, v řadě zemí je také spojen s vyšší nekázní v průběhu výuky, což se následně promítá do horších výsledků žáků v matematice.

České děti a dospívající využívají generativní umělou inteligenci nejčastěji na školní práci, konkrétně pak na psaní slohovek nebo referátů (42 %), případně na shrnutí nebo vysvětlení delšího textu (39 %). Každodenní používání je běžné, přibližně třetina českých dětí a dospívajících využívá generativní umělou inteligenci k získání doporučení. AI se ptají co mají dělat, sledovat, poslouchat nebo jaké věci si koupit (29,5 %). Vyplývá to z výzkumné zprávy, kterou v souvislosti s dnešním Safer Internet Day zveřejnili odborníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Výsledky pocházející z více než 2600 odpovědí dětí a dospívajících mezi 9-17 lety.

Sexting se stal běžnou součástí digitálního života českých dospělých. Videa, fotky nebo textové zprávy se sexuálním obsahem si posílá více než třetina populace a v generaci mezi 18–29 lety je to téměř polovina. Nejedná se tak o okrajové chování, ale už o běžný aspekt intimních vztahů v digitálním věku, jehož míra se stárnutím mladší generace patrně ještě poroste. Vyplývá to ze zprávy vědeckého týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která vychází hned ze tří šetření mezi českou populací. Se sextingem jsou ale spojené i negativní jevy, vyšší míru sexuálního nátlaku oproti očekávání uvádějí muži.

V nedávno publikované studii jsme se zaměřili na dospívající, kteří obdrželi online sexuální žádosti. Přestože přijímání těchto zpráv dospívající často znepokojuje, mnozí se rozhodnou rodičům nesvěřit, a tím přicházejí o potenciální zdroj podpory. Zkoumali jsme zkušenosti dospívajících s online sexuálními žádostmi i bariéry, které jim brání tyto zkušenosti s rodiči sdílet. Autory studie jsou Barbora Lisztwan Honusová, Lenka Dědková a Vojtěch Mýlek z IRTIS a byla publikována v časopise Children and Youth Services Review.

Rychlý vývoj digitálních technologií během posledních let s sebou přinesl také užívání internetu na každodenní úrovni. S tím se mimo jiné úzce pojí subjektivní vnímaní anonymity, jež hraje klíčovou roli při porozumění tomu, proč lidé na internetu někdy jednají agresivně – například prostřednictvím urážek, nenávistných komentářů či kyberšikany. A právě tomuto tématu se věnuje nový report výzkumníků Masarykovy univerzity (IRTIS).

Digitální technologie umožňují pracovat odkudkoliv – a také kdykoliv. Podle nového reprezentativního výzkumu týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity pracuje 30 % českých zaměstnanců mimo pracovní dobu velmi často, zejména prostřednictvím e-mailů, zpráv a telefonátů. Výzkum zároveň přispívá k dosavadním zjištěním, že čím více se práce přesouvá do večerů a víkendů, tím hůře lidé regenerují, což v dlouhodobém horizontu zvyšuje riziko stresu, únavy a vyhoření.

Jak moc zasahují chytré telefony do našeho každodenního života? Je vůbec možné se od digitálního světa odpojit? A jaké strategie k tomu potřebujeme? Tyto a další otázky přijela do Brna prodiskutovat Cynthia Dekker, výzkumnice z prestižní University of Amsterdam.

Kolik času tráví děti na telefonu a co rodiče vědí o jejich online sociálním životě? I tato otázka patří mezi přední témata výzkumu Lenky Dědkové, která byla zařazena do letošního výběru časopisu Forbes Top ženy ve vědě 2025.

MediaPsych Conference 2025: prostor pro diskusi o psychologických a sociálních rozměrech digitálních technologií.