Výzkum krátkodobých dopadů informačních technologií
Dopady používání digitálních technologií na životní pohodu
Informační a komunikační technologie (ICT) hrají stále větší roli v lidských životech. Proto dáváme dohromady poznatky z rozličných vědních oborů a zapojujeme nejmodernější metody sběru dat, abychom zmapovali dopady těchto technologií na životní pohodu a zdraví člověka.
Co zkoumáme
Dopady užívání technologií a konzumace online obsahu (například hraní násilných her, spánek, sexuální obsahy, komunikaci a sociální sítě) jsme studovali již dříve v populaci dospívajících. Nyní stavíme na předchozích zjištěních a snažíme se přinést podrobnější a přesnější informace o tom, jak užívání komunikačních nástrojů ovlivňuje wellbeing českých dospělých. Současně také rozšiřujeme záběr našeho výzkumu o témata pracovního života a digitálního wellbeingu.
Stále více zaměstnání vyžaduje v současné době využití technologií natolik, že je pro pracovníky náročnější oddělovat využití těchto technologií pro pracovní a volnočasové účely. Vytváření a udržování funkčních hranic mezi pracovním a volným časem je proto náročnější. Lidé často používají své telefony pro práci i pro osobní záležitosti nebo mají na osobním počítači pracovní e-mail. Snadno se k nim pak dostávají pracovní zprávy i mimo pracovní dobu, o víkendu, nebo během dovolené. Proto nás kromě obecného vlivu technologií na wellbeing zajímá i to, jak používání technologií pro pracovní účely ovlivňuje z lidí práci samotnou, odpočinek po ní a různé aspekty wellbeingu.
Jak zkoumáme
Ve studiích využíváme inovativní metody, které umožňují sběr informací z více zdrojů. Díky tomu dokážeme vytvořit bohatý obraz toho, jak lidé technologie používají, a jaké to má dopady.
Výsledky nejnovějších výzkumů ukazují, že dopady technologií na život lidí nejsou na všechny lidi stejné a liší se podle různých osobnostních faktorů, ale také v čase - krátkodobé dopady mohou být jiné, než ty dlouhodobé. Právě díky EMA metodám můžeme podrobněji zkoumat, na které lidi mají technologie pozitivní dopad, na které negativní a na které žádný a objasnit tak spoustu palčivých otázek dnešní společnosti.
V současném výzkumném projektu plánujeme realizovat několik výzkumných sběrů. Nejprve provedeme minimálně tři pilotní studie: jednu klasickou dotazníkovou, jejímž cílem bude otestovat měřicí nástroje a vztahy mezi některými proměnnými, a nejméně dvě s využitím metody EMA, které budou směřovat k testování aplikace pro dotazování a výzkumného designu, ověření měřících nástrojů a vztahů mezi proměnnými. Potom budeme realizovat tři EMA studie, zaměřené na různé oblasti používání technologií a jejich dopadů na wellbeing dospělých osob, ať už jde o wellbeing digitální, fyzický nebo ve vztahu k práci.
Kromě inovativních metod sběru dat budeme také zapojovat různorodé přístupy k dalšímu rozboru a pochopení získaných dat, které jdou nad rámec běžných metod sociálních věd. Kromě pokročilých statistických nástrojů a postupů pro pochopení vztahů mezi proměnnými budeme využívat také postupy z oblasti informatiky. Jedním z takových postupů je procesní analýza, která umožňuje mapovat a rozklíčovat návaznosti a vzorce v užívání komunikačních technologií. Dále zapojíme postupy strojového učení, konkrétně oblast NLP, tedy zpracování přirozeného jazyka, které přinesou důležitý kontext a pochopení obsahu, který na chytrých zařízeních lidé vytvářejí a konzumují. Více informací o průběhu a přínosu tohoto výzkumného projektu najdete na stránce Přínos výzkumu.
Proč právě my
Náš tým, zabývající se krátkodobými dopady technologií, je složen z psychologů, mediálních vědců, sociologů a informatiků pod vedením prof. PhDr. Davida Šmahela, Ph.D. Máme bohaté zkušenosti se zkoumáním technologií: kromě několika výzkumných projektů vedených různými členy týmu (např. Projekt FUTURE) jsme součástí také prestižních mezinárodních výzkumných sítí EU Kids Online a ySKILLS, zaměřených na přínosy a rizika používání technologií a digitální dovednosti.
Náš tým je zcela unikátní, protože pocházíme z různých oborů. Díky tomu propojujeme expertízu z mnoha oblastí a dokážeme ke studiu dopadu technologií přistupovat inovativně a komplexně - zapojujeme například postupy z oblasti strojového učení a nejnovější výzkumné postupy jako je zmíněný sběr dat pomocí mobilní aplikace. S našimi zjištěními jste se mohli setkat v celostátních českých médiích, například v České televizi, Aktuálně.cz nebo Deníku N. Výsledky našeho bádání pravidelně publikujeme, a to nejen v podobě odborných publikací, ale také jako srozumitelné reporty pro veřejnost a média. Více si můžete přečíst v sekci O nás.
Nenašli jste tu to, co hledáte? Napište nám.
Wellbeing
Wellbeing je označení pro celkové zdraví a životní pohodu člověka. Wellbeing zahrnuje různé oblasti. Mezi nimi je například psychologický wellbeing (např. nálada, depresivita, stres, úzkost), sociální wellbeing (např. míra sociální opory a osamělosti), fyzický wellbeing (např. kvalita spánku, body image a pohybová aktivita) nebo také digitální wellbeing (např. benefity technologií, míra stresu způsobená nutností být online).
EMA
EMA (ecological momentary assessment), nebo také experience sampling či ambulatory assessment je způsob intenzivního sběru dat prostřednictvím chytrých telefonů. Účastníci si do svého chytrého telefonu stáhnou aplikaci, která jim po několik dní posílá několikrát denně dotazníky. Díky tomu můžeme zachytit dopady technologií, které se odehrávají například v řádu hodin či dní. Náš přístup je inovativní v tom, že aplikace dokáže zachytit používání chytrého telefonu, takže jsme schopni studovat dopady chytrých telefonů na wellbeing mnohem přesněji, než pomocí tradičního jednorázového dotazování.
Přínos výzkumu
Dosavadní výzkum o dopadech používání digitálních technologií nabízí poznatky založené především na dotaznících, ve kterých lidé odpovídají na otázky ohledně používání technologií nebo online aktivit. Takové dotazování ale není příliš přesné, jelikož je zkreslené vybavováním vzpomínek. Neumožňuje tím pádem detailně a objektivně zachytit, jak lidé technologie využívají a jaký na ně mají technologie vliv.
Náš předchozí výzkum přinesl v tomto přístupu zlom. Využili jsme mobilní aplikaci, abychom s pomocí objektivních dat mladistvých mnohem přesněji měřili čas strávený používáním telefonů, což jsme spojili s častým měřením wellbeingu a dalších proměnných. Na naši tehdejší – a stále aktuální – otázku "Jaký vliv má používání mobilů na mladé lidi?" jsme mohli odpovědět díky takovým datům daleko přesněji.
Naši zkušenost s anonymním sběrem dat o chování mladých lidí na mobilech a jejich zpracováním pomocí strojového učení přenášíme do nového projektu, ve kterém toto aktuální téma zkoumáme na dospělé populaci. Zaměření na dospělé je důležité, překvapivě totiž není mnoho dat o vztahu wellbeingu a používání technologií u dospělých. Zároveň víme, že dopady technologií nejsou na všechny lidi stejné. Liší se nejen podle osobnosti každého člověka, ale se proměňují také v čase vlivem mnoha dalších faktorů. Data, která zachycují takové faktory umožňuje získat právě náš výzkum založený na designu zvaném EMA.
Zdravější používání technologií
Podle výzkumné zprávy z roku 2020 mladiství v současné době tráví na mobilních zařízeních dvakrát více času než v roce 2010. Náš výzkum rozšířil poznání o konkrétní aktivity a používání technologií mladými lidmi nad rámec do té doby využívaných hrubých časových odhadů. Data o českých mladistvých ukazují, že 70 % z nich používá denně sociální sítě, 75 % sleduje denně videa na YouTube a 73 % používá mobil ke komunikaci s rodinou a přáteli.
Abychom mohli posouvat výzkum vpřed a poskytovat relevantní informace podporující bezpečnější a zdravější používání technologií, potřebujeme vědět, co konkrétně dělají na svých mobilních zařízeních i dospělí. Klademe si proto obdobné otázky jako u mladistvých také pro ně.
- Jaký obsah konzumují?
- Jak se baví na internetu?
- Jaký to má dopad na jejich psychickou pohodu?
- Co když se k tomu přimíchávají také pracovní povinnosti?
- Co s lidmi dělá použití technologií pro práci i mimo pracovní dobu?
Rozšíření použití technologií o pracovní kontext je jedno z nových témat, na která se v projektu soustředíme. Český statistický úřad (2022) uvádí, že většina českých zaměstnanců má vzdálený přístup k práci i ve volném čase. Podle expertního panelu, který pořádala irská vláda a Eurofound (2022), až 70 % evropských pracovníků používá technologie pro práci a kolem 30 % populace EU používá technologie pro práci (tedy například na odpovídání e-mailů či plnění pracovních úkolů) i mimo pracovní dobu. Komunikační technologie se staly virtuálními mosty mezi různými sférami života – prací, kamarády, rodinou, koníčky. Není proto divu, že technologický pokrok vyvolává obavy a snahu ochránit volný čas a wellbeing.
Zatímco v zahraničí je digitální wellbeing např. skrze právo na odpojení řešený i legislativně, v Česku je téma vztahu technologií, wellbeingu a práce zmapované jen málo a debata o právu na odpojení stojí na samém začátku. Nedávná pandemie a nutnost používat technologie pro téměř jakoukoliv komunikaci však tuto debatu rozproudily.
Jako výzkumný tým tedy stojíme před velkým tématem, pro které splňujeme důležitý předpoklad. Dopad technologií zkoumáme jinak a nad rámec prostého dotazování – ve studiích analyzujeme reálné chování a sbíráme data vícekrát za den, abychom zjistili i obtížně pozorovatelné souvislosti. Díky spojení spolehlivé výzkumné aplikace a bohatých zkušeností, které s tímto typem výzkumu máme, můžeme bezpečně, přesně a napříč časem zjišťovat zkušenosti uživatelů, kteří se výzkumu účastní, a zároveň zpracovat obrovské množství dat, které takový přístup vyprodukuje.
V letech 2025 - 2027 plánujeme takových studií hned několik a věříme, že závěry, které z nich učiníme, budou přínosné nejen pro další výzkum, ale i pro širokou veřejnost. Nakonec práci a chytré zařízení nebo připojení na internet má dnes valná většina lidí. Je proto pravděpodobné, že výsledky naší práce budou relevantní i pro vás.
Bezpečnost dat
Soukromí a bezpečnost dat jsou pro nás velmi důležitá témata. Uvědomujeme si totiž, že náš výzkum zakládá na mobilní aplikaci a pracuje s detailními daty, což může u některých vyvolávat obavy. Na druhou stranu mnoho lidí denně používá ke komunikaci nebo zábavě mnoho aplikací, které zároveň umožňují vývojářům získávat obrovské množství osobních dat. Ty jsou velmi často využívány netransparentně – zejména k marketingovým účelům (personalizovaná reklama a podobně). Náš tým se proti takovým praktikám vymezuje, a přestože získáváme díky naší aplikaci získáme mnoho autentických dat, využíváme je ve vztahu k uživatelům transparentně, informovaně a s maximální pozorností k bezpečnosti dat, která jsou využívána výhradně pro výzkumné účely.
Citované zdroje:
- Český statistický úřad. (2022). VYUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V PODNIKATELSKÉM SEKTORU [Online]. https://www.czso.cz/documents/10180/142848198/06200521.pdf/0691a722-5531-4c5f-851c-98bc271db8f1?version=1.1
- Eurofound. (2022, 3. Března). Foundation Forum 2022 https://www.eurofound.europa.eu/en/events/foundation-forum-2022
- Smahel, D., Machackova, H., Mascheroni, G., Dedkova, L., Staksrud, E., Olafsson, K., Livingstone, S., and Hasebrink, U. (2020). EU Kids Online 2020: Survey results from 19 countries. EU Kids Online.
V našem interdisciplinárním týmu jsou zastoupeni výzkumníci z různých oblastí, což nám umožňuje propojit odborné znalosti z řady oborů. Díky tomu dokážeme ke studiu dopadu technologií přistupovat inovativně a komplexně. Využíváme například techniky strojového učení a aplikujeme nejnovější vědecké postupy. Naše výsledky byly prezentovány v celostátních českých médiích jako jsou Česká televize, Aktuálně.cz nebo Deník N. Pravidelně publikujeme naše zjištění nejen v odborných časopisech, ale také ve formě přehledných reportů určených pro širokou veřejnost a média. Na této stránce najdete informace o nás jako jednotlivcích, o tom, s kým spolupracujeme.
Naši partneři
- Ostravská univerzita - EMA metody
- Univerzita Hradec Králové - vývoj aplikace Health React sloužící ke sběru našich dat
- Akademie věd ČR, Ústav informatiky - pokročilé statistické zpracování EMA dat
- University of Ghent - digitální well-being
- University of Amsterdam - EMA metody v oblasti mediálních účinků (media effects)
Členové týmu
Prof. PhDr. David Šmahel, Ph.D.
David je profesorem na Fakultě sociálních studií a Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a je vedoucím našeho výzkumného balíčku. Zabývá se dlouhodobě výzkumem dětí v kontextu pozitiv a rizik používání internetu. Je spoluautorem významné knihy "Digital Youth: The Role of Media in Development", která byla přeložena v Číně a Jižní Koreji. Kromě toho je hlavním autorem reportu mapujícího používání internetu dětmi v 19 evropských zemích: EU Kids Online 2020: Survey results from 19 countries. Pokud zrovna nevymýšlí další výzkumné projekty, hraje si s malou Rebekou nebo sportuje: jeho vášní jsou běh, kolo a běžky.
prof. Martin Kreidl, Ph.D.
Martin je profesorem sociologie na Fakultě sociálních studií. Jeho specializací je demografie a teorie odpovídání participantů ve výzkumech. V našem projektu se věnuje metodologickým otázkám v souvislosti s vyplňováním dotazníků.
prof. PhDr. Martin Vaculík Ph.D.
Martin se zaměřuje na aplikaci psychologie v pracovním prostředí. Dlouhodobě se věnuje faktorům ovlivňujícím pracovním výkon. Je např. autorem kompetenčního modelu, který umožňuje identifikovat dobré leadery dříve, než se jimi stanou. Výsledkem jeho projektu zaměřeného na zdroje psychologického kapitálu je identifikace významu kvality vztahů s rodiči a vrstevníky v období dospívání pro rozvoj psychologického kapitálu v dospělosti. Je spoluautorem metody měření psychologického kapitálu CPC12-R. V EMA týmu se zaměřuje na vliv používání ICT po pracovní době na procesy zotavení.
Martin má rád polární expedice (-25⁰ C a méně), výstupy na dost vysoké kopce (5000+) a dobrodružné roadtripy po různých koutech světa. Taky dost běhá do kopců.
Mariek Vanden Abeele
Mariek Vanden Abeele je docentkou digitální kultury na Fakultě politických a sociálních věd Ghentské univerzity. Mariek se ve svém výzkumu zaměřuje na digitální kulturu: kombinuje psychologickou a sociologickou perspektivu médií, aby lépe porozuměla roli, kterou používání digitálních médií hraje v každodenním životě společnosti. Zajímá se zejména o používání mobilních médií spolu s jejich problematickým používáním, dopadem na vztahy, digitálním wellbeingem a sociálními důsledky nositelných zařízení (tzv. weareables). Mariek je aktivní členkou zájmové skupiny pro mobilní komunikaci v mezinárodní asociaci ICA (International Communication Association). Je také řešitelkou grantu ERC 2020 Starting Grant on Digital Well-being. Ve svém projektu Mariek vychází ze svého interdisciplinárního zázemí a zkoumá vztah jednotlivců k připojení kdykoli a kdekoli s využitím komputačních i etnografických výzkumných přístupů.
Ine Beyens
Ine Beyens je odbornou asistentkou na Amsterdamské škole komunikačního výzkumu (ASCoR) na Amsterdamské univerzitě (University of Amsterdam). Její výzkum se zaměřuje na vliv médií na obrazovce na emocionální, psychologickou a sociální pohodu dětí a dospívajících. Ine je zakládající členkou projektu AWeSome, interdisciplinárního projektu, který zkoumá vliv používání sociálních médií na různé aspekty wellbeingu dospívajících.
Mgr. Tomáš Kratochvíl, Ph.D.
Tomáš má doktorát z psychologie práce na FSS MU a v našem týmu působí jako postdoc. Coby výzkumník se věnuje dopadu moderních technologií na zdraví a výkon pracovníků a možným intervencím v těchto oblastech. Má také psychoterapeutický výcvik a vlastní praxi, a tak se zaměřuje i na užitečnost psychologického výzkumu pro praxi a obráceně. Ve zbylém čase rád čte a píše beletrii, plave, hraje hry a organizuje fanouškovská setkání různých populárních děl.
Mgr. Michaela Lebedíková, PhD.
Michaela má doktorát z mediálních studií a v našem týmu se jako výzkumnice zaměřuje na dopady médií (media effects). Dlouhodobě se věnuje výzkumu dopadů sexuálně explicitních obsahů a sextingu na well-being, v našem EMA týmu se zabývá především digitálním well-beingem a přináší sociálně-vědní pohled do spolupráce s kolegy z oblasti strojového učení. Patří také mezi experty na EMA design - strávila tři měsíce na stáži v týmu Awesome na University of Amsterdam v Nizozemí, kteří patří mezi přední průkopníky EMA designu v oblasti studia technologií a o aplikacích EMA designu přednášela například na University of Ghent v Belgii. Ve zbývajícím čase je zamilovaná do robota Karla z Laboratoře strojového zpracování jazyka, kterého si přeje adoptovat.
RNDr. Martin Macák, Ph.D.
Martin je odborný asistent se zaměřením na procesně orientované techniky. Konkrétně se zabývá metodami dolování procesů a možnostmi vizualizace procesních modelů. Jeho výzkum se zaměřoval na oblasti jako kyberbezpečnost, vzdělávání a softwarové inženýrství. V našem EMA týmu přináší procesně orientovaný pohled do výzkumu well-beingu z logů událostí při používání digitálních technologií. Martin také rád spolupracuje s firmami na výzkumných projektech, kde lze výsledky výzkumu následně aplikovat. Aktuálně vede výzkumnou spolupráci univerzity se společností SAP. Ve volném čase rád vyučuje předměty na Fakultě informatiky.
RNDr. Jaromír Plhák, Ph.D.
Jaromír je odborným asistentem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a seniorním pracovníkem informatické části našeho týmu. Výzkumná část jeho pragmatického já se orientuje zejména na modelování a simulace, strojové učení a asistivní technologie pomáhající lidem s handicapem. V předchozím EXPRO projektu vedl vývoj aplikace umožňující sběr dat z mobilních telefonů adolescentů a momentálně provádí experimenty se získanými daty pomocí strojového učení. V rámci své pedagogické činnosti se věnuje výuce předmětů z oblasti programování, algoritmizace a sociální informatiky. Ve volném čase ho baví jeho děti, deskové hry a sportování, zejména pokud daný sport využívá jako hrací náčiní míč jakékoliv velikosti.
Mgr. et Mgr. Michal Tkaczyk, Ph.D.
Dr. Michał Tkaczyk je v postdoc výzkumník se zaměřením na komunikační studia. Hlavní téma, které v rámci projektu zkoumá je vliv používání komunikačních technologií na spánek dospělých a adolescentů. Mezi vedlejší témata, na kterých ho baví pracovat patří účinky ICT na well-being nebo problémy dotazníkového měření času stráveného používáním ICT. V minulosti se podílel mj. na řešení úspěšného projektu FUTURE, jehož cílem bylo porozumět vlivu technologií na “well-being” adolescentů.
RNDr. Ondřej Sotolář
Ondřej je doktorandem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a ve výzkumném týmu plní roli výzkumníka a také programátora. Zabývá se návrhem technologií, které v týmu slouží pro sběr dat a jejich zpracování. V magisterském studiu se zabýval anonymizací dat a tématem jeho doktorského výzkumu je aplikace strojového učení a umělé inteligence na interakci člověka s počítačem. Pro jeho profesní zkušenosti viz jeho LinkedIn. Ondra se ve svém volném čase věnuje jeho dvěma dětem.
Mgr. Jaroslav Sýkora
Jaroslav je doktorský student psychologie práce na FSS MU. Doktorským projektem navazuje na svou diplomovou práci o zotavení a používání technologií pro práci mimo pracovní dobu. Zkoumá faktory, které zotavení napomáhají. Pracuje také jako kariérní poradce na Kariérním centru MU nebo pro organizace jako pracovní psycholog, kouč a lektor. Má rád espresso, italskou kuchyni, zahradničení a hudbu.
Mgr. Martin Tancoš
Martin Tancoš je doktorandem psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zabývá se zpracováním intenzivních longitudinálních dat a objektivních dat z užívání smartphonů, rovněž provádí analýzu těchto dat pomocí lineárních multilevel modelů a strukturního modelování. Dále rozvíjí možnosti využití reakčního času ve výkonovém testování. Také se zajímá o politickou psychologii, vývoj kognitivních testů a odpověďovými procesy v dotaznících.
Mgr. Tomáš Vojtíšek
Tom studuje doktorát psychologie práce na FSS MU. Jako juniorní výzkumník pomáhá s přípravou materiálů pro sběr dat a komunikaci s výzkumnými participanty. V rámci doktorátu se věnuje dlouhodobým souvislostem užívání komunikačních technologií a zotavení z práce. Ve volném čase je aktivní ve fakultní a univerzitní samosprávě, leze na bouldery a hraje deskovky.
Bývalí členové
Mgr. Jana Blahošová
Mgr. Jana Blahošová je doktorskou studentkou mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Ve své dizertační práci se zabývá excesivním užíváním internetu u adolescentů a jeho souvislostmi s vybranými faktory rodinného prostředí, například kvalitou vztahu dítěte a rodičů nebo rodičovskou mediací užívání. Mezi její další zájmy patří také behaviorální závislosti, zejména technologické a online závislostní chování u mladých lidí. Zároveň pomáhá jako asistentka v akademickém časopise Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace. Ve volném čase se věnuje pečení, psaní a cvičení jógy, a kdyby to šlo, chtěla by se živit ochutnáváním dobrého jídla.
doc. Mgr. Steriani Elavsky, Ph.D.
Steri je výzkumnou pracovnicí na Fakultě Informatiky Masarykovy univerzity. V současné době je její výzkum zaměřen na mobilní technologie pro zlepšení behaviorálního zdraví a aktivního stárnutí v České republice. V rámci svého výzkumu se zajímá o chování v oblasti zdraví a jeho psychologických dopadů napříč populacemi. Steri je autorkou publikací v mnoha mezinárodních časopisech a 16 let strávila v USA, kde obdržela doktorát (University of Illinois v Champaign-Urbana) a pracovala jako akademický pracovník (Penn State University v University Park). Steri působí také na Ostravské univerzitě a její další výzkumné zájmy zahrnují psychologii zdraví, pohybové aktivity, subjektivní pohodu/kvalitu života, vývoj dospělých a stárnutí, ženské zdraví a mind-body terapie (například jóga). Steri se ráda hrabe v hlíně, cvičí, čte sci-fi a blbne venku s dětmi.
doc. RNDr. Aleš Horák, Ph.D.
Aleš Horák pracuje více než 20 let jako výzkumný pracovník v oblasti umělé inteligence a jazykových technologií, od roku 2014 na pozici vedoucího Katedry strojového učení a zpracování dat Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. V rámci výzkumu se zaměřuje na oblasti analýzy významu, dolování informací z textů, automatické rozpoznání stylu textu a navrhování specializovaných systémů na tvorbu ontologií, lexikografických databází a e-slovníků. Je spoluautorem systémů využívaných ve výzkumných i bezpečnostních projektech v desítkách institucí po celém světě.
JUDr. Pavel Loutocký, Ph.D., BA (Hons)
Pavel je právník, který působí na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Pracuje v rámci centra excelence zaměřujícího se na problematiku související s kyberkriminalitou, kyberbezpečností a ochranou kritických informačních infrastruktur. Rovněž je odborným pracovníkem a lektorem na Ústavu práva a technologií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. V rámci projektu dohlíží na právní stránku věci tak, aby byly dané postupy v pořádku a chránily nejen účastníky výzkumu, ale také samotné výzkumníky. Rád chodí na procházky se svou ženou a psem a také hraje v gothic-rockové kapele.
Mgr. Michal Schejbal
Michal pracoval na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a byl náš programátor zodpovídající za technické řešení. V týmu vyvíjel spolu s Jaromírem a Ondrou mobilní aplikaci ke sběru dat. Staral se mimo jiné o to, aby aplikace uměla vše, co si ostatní členové týmu vymyslí, a zároveň byla bezpečná a přívětivá pro naše účastníky výzkumu. Jeho současným zájmem je vývoj pro Android a wearables. Zajímá se také o progresivní technologie, jako je umělá inteligence. Michal má navíc zálibu v pěstování chilli papriček a testování toho, jak pálivé jídlo snese.