Prostřednictvím internetu se mladí lidé běžně baví s rodinou či kamarády, často na něm ale poznávají i nové lidi, které neznají ze svého okolí. Výzkumníci z týmu IRTIS (Fakulta sociálních studií MU) se ve své studii zaměřili na to, jak vypadají osobní setkání dospívajících s lidmi, které poznali na internetu. Výsledky ukazují, že se jedná o poměrně rozšířený jev – podobné setkání někdy zažilo 31,7 % z 2 500 oslovených dospívajících ve věku 11–16 let.
Aktivity mladých na internetu jsou často debatovaným tématem. I v mediálním prostoru se často objevují obavy, že se dospívající po seznámení v online prostoru setkají s „predátory“, tedy někým, kdo je chce zneužít nebo jim ublížit. Tato setkání však mohou být i přínosná, neboť lidé mohou tímto způsobem mohou navázat nová přátelství. To může být obzvlášť důležité třeba pro lidi z minoritních skupin nebo pro ty, kterým v běžném životě blízké vztahy chybí, upozorňuje hlavní autor studie Vojtěch Mýlek, který se svým týmem tímto fenoménem zabýval. „Naším cílem bylo poskytnout veřejným debatám empirický kontext a popsat, kteří dospívající se s lidmi z internetu setkávají, s kým se potkávají či jak setkání hodnotí.“
Výsledky studie ukazují, že na tato setkání chodí častěji starší dopívající. Zažila je téměř polovina 15-16letých, mezi 11-12letými to byla pětina. Motivy dospívajících byly především přátelské – chtěli si s někým popovídat či někoho nového poznat. Většinou se také setkávají s lidmi stejného věku nebo s někým o trochu mladším či starším; setkání s dospělými lidmi nejsou obvyklá. Dívky i chlapci chodí na setkání stejně často, dívky se ale častěji setkávají se staršími lidmi.
Častou obavou bývá, že lidé na internetu při plánování setkání dopívajícím lžou o tom, kdo ve skutečnosti jsou a na setkání tak přijde někdo jiný, než koho dospívající čeká. Ze studie však vyplývá, že k těmto situacím dochází zřídka. V naprosté většině případů přišel člověk, jehož věk a gender odpovídaly očekáváním dospívajících. Podobně chování a vzhled těchto lidí naplnilo či předčilo očekávání na více než 85 % setkání.
Pozitivním zjištěním je, že 68,9 % dospívajících, kteří takové setkání zažili, je hodnotilo jako příjemné, 23,1 % jako neutrální. Spíše nepříjemných setkání bylo 6,5 %, velmi nepříjemných 1,5 %.
„Je dobré si uvědomit, že nepříjemné setkání automaticky neznamená nebezpečné setkání. Z předchozího výzkumu víme, že kromě případů, kdy došlo k závažné újmě (např. sexuální obtěžování či zneužití), dospívající hodnotí jako nepříjemná i setkání, která byla nudná nebo trapná,“ upozorňuje Lenka Dědková, jedna z autorek studie.
Zajímavým zjištěním je, že čím déle se dospívající s druhým člověkem bavili na internetu před setkáním, tím větší byla šance na příjemné setkání. Lze tedy doporučit, aby dospívající s osobním setkáním nespěchali a snažili se nejdříve druhého člověka co nejlépe poznat.
„Z výsledků vyplývá, že většina osobních setkání mezi dospívajícími a lidmi z internetu je bezproblémová. Riziková setkání jsou spíše vzácná, bohužel se však dějí. To nelze zlehčovat, a proto je opatrnost na místě. Zároveň je však potřeba přijmout, že poznávání nových lidí ke zdravé adolescenci neodmyslitelně patří, a že současná generace mladých lidí k tomu využívá i internet. Proto bychom se měli snažit s dospívajícími o seznamování na internetu otevřeně bavit a probírat s nimi, jak to dělat bezpečně. Ne jim takové seznamování a následná osobní setkání zakazovat,“ shrnuje Mýlek.
Výzkumná zpráva vznikla v rámci projetu Pohled do budoucnosti: Porozumění vlivu technologií na “well-being” adolescentů (FUTURE). Zprávu připravili Vojtěch Mýlek, Lenka Dědková, Jan Šestauber a Hana Macháčková.
Citace: Mýlek, V., Dědková, L., Šestauber, J., & Macháčková H. (2023). Osobní setkání dospívajících s lidmi, které potkali na internetu. Brno: Masarykova univerzita.
Práce může zahrnovat činnosti jako:
Práce financována prostřednictvím stipendia nebo DPP, nabízíme 175 Kč/hod. Ideální je student*ka psychologie nebo mediálních studií a žurnalistiky se zájmem o téma mediálních efektů.
Před nedávnem v USA vyšla kniha The Anxious Generation: How the Great Rewiring of Childhood Is Causing an Epidemic of Mental Illness amerického psychologa Jonathana Haidta. Ten v knize předkládá hypotézu, že nárust používání chytrých telefonů a sociálních sítí způsobil úpadek duševního zdraví dospívajících. Přečtěte si recenzi této knihy, kterou pro odborný časopis E-psychologie napsali Michaela Lebedíková, Vojtěch Mýlek, David Šmahel a Michal Tkaczyk z IRTIS.
