Dnes slavíme Den bezpečnějšího internetu! Jedná se o iniciativu, která má upozornit na bezpečnost na internetu a kterou podporuje Evropská komise. Jak možná víte z našeho výzkumu, je to téma, na kterém nám velmi záleží. Proto se s vámi podělíme o naše nejnovější poznatky o problémech, kterým v dnešní době čelí dospívající.
Den bezpečnějšího internetu se od roku 2004 slaví ve více než 180 zemích a oblastech. Organizuje ho síť evropských center bezpečnějšího internetu Insafe/INHOPE a podporuje Evropská komise. Témata se každoročně točí kolem "bezpečného a pozitivního využívání digitálních technologií, zejména mezi dětmi a mladými lidmi” (Safer Internet Day 2023).
Letos iniciativa reflektuje novou evropskou strategii: Lepší internet pro děti (Better internet for kids BIK+) která byla přijata v květnu 2022. Cílem této strategie je zajistit, aby děti a dospívající byli chráněni, respektováni a podporováni v online prostředí. Tyto základní hodnoty jsou nám velmi blízké, jak možná víte z našeho výzkumu online rizik a příležitostí, dopadů technologií na well-being adolescentů, a výzkumu digitálních dovedností, které adolescentům mohou pomoci používat technologie.
Proto se v rámci Dne bezpečnějšího internetu připojujeme ke konverzaci a zamýšlíme se nad dvěma tématy, která úzce souvisejí s lepším internetem pro děti: kybernetickou nenávistí a dezinformacemi. Informace uvedené v tomto článku pocházejí ze dvou reportů, které jsme v uplynulém roce zveřejnili nebo jejichž jsme spoluautory: Kybernenávist v českých rodinách: Jaké jsou zkušenosti dospívajících a co o nich vědí jejich rodiče a pečovatelé? and Report on the role of critical information skills in recognizing mis- and disinformation (Zpráva o úloze kritických informačních dovedností při rozpoznávání misinformací a dezinformací).
Kybernenávistí se rozumí nenávistný a předpojatý obsah, který je vyjadřován online a prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Naše zjištění vycházejí z údajů reprezentativního vzorku 3 087 českých domácností shromážděných v roce 2021. Naše výsledky ukazují, že setkávání se s kybernenávistí je pro dospívající běžnou zkušeností. Kybernetické nenávisti mohou být vystaveni tím, že vidí nebo slyší nějaký nenávistný obsah online, který nemusí nutně útočit na ně nebo na jejich skupinu. Tato zkušenost není častá, protože se stala většinou jednou (12,4 %) nebo několikrát (24,4 %). Stále však existují adolescenti, kteří uvedli, že jsou kybernetické nenávisti vystaveni denně (2,6 %) nebo několikrát denně (1,4 %).
Ptali jsme se adolescentů vystavených kybernenávisti, zda mu byli vystaveni proto, že ho záměrně vyhledávali, nebo se s ním setkali neúmyslně. Většina adolescentů byla vystavena neúmyslně (81,6 %). Zjistili jsme také, že ve srovnání s dívkami a mladšími adolescenty chlapci a starší adolescenti uváděli, že kybernenávist vyhledávali záměrně častěji. O něco více chlapců vyhledávalo kybernenávistný obsah - 20,6 % chlapců mu bylo vystaveno záměrně. Oproti tomu u dívek to bylo pouze 16,4 % exponovaných. Starší adolescenti (ve věku 15-16 let) byli častěji vystaveni kybernetické nenávisti tak, že tento obsah vyhledávali, zatímco u nejmladších adolescentů (ve věku 11-12 let) to bylo pouze 13,0 %.
I když ne všechny případy vystavení kybernenávisti rozruší všechny dospívající, v některých případech může vést k emocionální újmě. Proto jsme se adolescentů vystavených kybernenávisti (bez ohledu na to, zda bylo jejich vystavení záměrné a/nebo neúmyslné) zeptali, zda se po této zkušenosti cítí rozrušeni. Téměř všichni vystavení adolescenti (90,1 %) uvedli, že je vystavení kybernenávisti alespoň trochu rozrušilo. Většina dospívajících byla trochu rozrušena (37,5 %) nebo docela rozrušena (31,7 %). Přesto byla pětina (20,9 %) dospívajících kybernenávistí velmi rozrušena. Většinu z nich (52,1 %) to okamžitě přešlo nebo se cítili rozrušení jen několik minut. Existuje však významná skupina adolescentů, kteří byli rozrušeni několik dní nebo déle (17,7 %). Jejich pocity nezávisely na věku, ale spíše na pohlaví. Dívky uváděly, že se vystavením kybernenávisti cítily rozrušené více než chlapci.
Když jsou lidé vystaveni kybernetické nenávisti, nemusí být ani se necítí být terčem tohoto obsahu, protože nemají skupinovou identitu, která terčem je. Pokud však nenávistný obsah útočí na jejich skupinu nebo skupinové charakteristiky, mohou se jím stát a cítit se obětí kybernenávisti. Taková zkušenost může mít negativní dopady na jejich pohodu. Většina dospívajících neuvedla, že by se stala obětí viktimizace kvůli některé ze skupinových identit, a naše zjištění ukazují, že viktimizace se týká mnohem menší skupiny dospívajících než vystavení kybernenávisti. Během našeho výzkumu bylo viktimizováno kybernetickou nenávistí v posledních šesti měsících 15,9 % dospívajících. Zaměřili jsme se na tři typy kyberviktimizace. Jejich procentuální zastoupení můžete vidět na obrázku vlevo. Rozdíly mezi pohlavími byly ve všech třech kategoriích viktimizace velmi malé. Viktimizace kybernenávistí se však u všech tří kategorií mírně zvyšovala s věkem.
Zajímalo nás, zda jsou dospívající vystaveni online kampaním proti nenávisti a agresi, které na ně mohou mít pozitivní vliv a poučit je o negativních důsledcích nenávisti a agrese. Naše výsledky ukazují, že zkušenost s takovými kampaněmi je u dospívajících běžná. Vystavení online kampaním proti nenávisti a agresi je poměrně časté: 63,6 % z nich uvedlo, že byli takové kampani vystaveni alespoň jednou během posledního měsíce. Většina z nich viděla takovou kampaň několikrát (27,2 %) nebo uvedli, že ji viděli alespoň každý měsíc (13,1 %). Tento podíl byl o něco vyšší u dívek (66,6 %) než u chlapců (60,5 %) a míra vystavení se zvyšovala s věkem.
Potenciální nebezpečí v online prostředí však nespočívá pouze v lidech a jejich vzájemném chování, ale také v informacích, které se na internetu objevují, a v tom, jak k nim přistupujeme. Nepravdivé (misinformace) a zavádějící informace (dezinformace) na internetu představují hrozbu pro společnost i jednotlivce, přičemž mladí lidé jsou skupinou, která může být obzvláště zranitelná vůči možným negativním důsledkům vystavení těmto nepravdivým informacím na internetu a v sociálních médiích. Je proto důležité, aby mladí lidé dokázali účinně vyhodnocovat pravdivost informací a kriticky vybírat vhodné zdroje. Toho lze dosáhnout prostřednictvím specifických digitálních dovedností, které jsme se rozhodli prozkoumat prostřednictvím studie s využitím smíšených metod o schopnostech mladých lidí (ve věku 12 až 15 let) vyrovnat se s nepravdivými a zavádějícími informacemi na internetu ve třech zemích: Belgii, České republice a Finsku v rámci projektu ySKILLS project.
Výzkum ukázal, že mladí lidé získávají informace o aktuálním dění především ze sociálních sítí. Sekundárně využívají tradiční zpravodajské kanály, jako je televize a rozhlas. Tištěné noviny, digitální noviny a zpravodajské aplikace byly mezi mladými lidmi v našem vzorku ve všech třech zemích nejméně oblíbené pro získávání aktuálních informací o aktuálním dění. Pokud jde o spolehlivost, adolescenti považovali za nejspolehlivější veřejnoprávní zpravodajské kanály, a pokud jde o populární aplikace sociálních médií, jako je TikTok a Instagram, sami uváděli, že je v nich spousta dezinformací, na které si musí dávat pozor.
Zdá se, že mladí lidé zapojení do studie mají obecně dobré povědomí o výskytu dezinformací a nepravdivých informací na internetu a sociálních sítích. Byli si také vědomi důležitosti dovedností kritického vyhodnocování informací, aby předešli tomu, že budou uvedeni v omyl. Jejich znalosti důležitých signálů důvěryhodnosti se však zdály být spíše povrchní - důvěryhodnost zpráv často posuzovali na základě vizuálních podnětů, jako je grafická úprava nebo množství pravopisných chyb v textu. S postupy sledování, datafikace a komercializace se seznamují také metodou "učení se praxí" na základě svých každodenních zkušeností na sociálních médiích a vyhledávacích platformách. V důsledku toho se zdá, že jejich digitální dovednosti jsou v této oblasti spíše funkční než kritické a pro kritickou konzumaci zpráv v dnešním komplexním prostředí digitálních médií jsou nedostatečné.
Výsledky této studie naznačují, že stávající intervence v oblasti zpravodajské gramotnosti a hodnocení důvěryhodnosti se zdají být účinné, protože účastníci obecně uváděli správné hodnocení důvěryhodnosti v testu výkonnosti a během fokusních skupin prokázali dobré znalosti týkající se důvěryhodnosti online zpravodajství. Je však třeba věnovat pozornost získávání dovedností, které mladí lidé potřebují k rozpoznání méně přímočarých signálů důvěryhodnosti.
Zdroje:
Práce může zahrnovat činnosti jako:
Práce financována prostřednictvím stipendia nebo DPP, nabízíme 175 Kč/hod. Ideální je student*ka psychologie nebo mediálních studií a žurnalistiky se zájmem o téma mediálních efektů.
Před nedávnem v USA vyšla kniha The Anxious Generation: How the Great Rewiring of Childhood Is Causing an Epidemic of Mental Illness amerického psychologa Jonathana Haidta. Ten v knize předkládá hypotézu, že nárust používání chytrých telefonů a sociálních sítí způsobil úpadek duševního zdraví dospívajících. Přečtěte si recenzi této knihy, kterou pro odborný časopis E-psychologie napsali Michaela Lebedíková, Vojtěch Mýlek, David Šmahel a Michal Tkaczyk z IRTIS.
