Publikovali jsme novou výzkumnou zprávu shrnující základní zjištění z výzkumného projektu, který se zaměřoval na chování dospívajích s epilepsií na internetu. Výzkum proběhl ve spolupráci s Klinikou dětské neurologie Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno.
Hlavním záměrem projektu bylo prozkoumat, co dospívající s epilepsií na internetu dělají a s jakými zkušenostmi a obsahy se tam setkávají - například jak využívají internet pro hledání informací o své nemoci a jak internetovým zdrojům věří v porovnání s „offline“ zdroji jako jsou lékaři nebo rodiče. Dále nás zajímalo, zda se dospívající s epilepsií chovají na internetu jinak než obecná populace českých dětí. Epilepsie se dotýká mnoha oblastí života pacientů a může ovlivňovat jejich každodenní fungování a chování i v době, kdy se aktivně neprojevuje. Zajímalo nás proto, zda se tento vliv projeví i v oblasti chování dospívajících na internetu.
Z dat sesbíraných na přelomu let 2017/2018 vyplývá, že dospívající s epilepsií získávají informace o zdraví především z odborných zdrojů (lékaři, oficiální stránky zdravotnických zařízení) a od rodičů. Co se týče online chování a používání internetu, dospívající s epilepsií se neliší od běžné populace dospívajících. Používají internet obdobným způsobem, jsou při práci s internetem stejně dovední a setkávají se s potenciálně problematickými či rizikovými zkušenostmi ve stejné míře. Zaznamenali jsme však rozdíly v pocitu bezpečí na internetu. Oproti běžné populaci dospívajících se dospívající s epilepsií na internetu cítí méně bezpečně, méně si věří, že by sami zvládli vyřešit problematickou situaci a při potížích na internetu častěji vyhledávají pomoc rodičů.
Výzkumná zpráva je dostupná ke stažení ZDE.
Výzkumnou zprávu připravily členky našeho týmu Lenka Dědková, Hana Macháčková, Renata Hlavová a Marie Badrošová společně s Ondřejem Horákem a Pavlínou Danhofer z Kliniky dětské neurologie LF MU a FN Brno. Na výzkumném projektu se dále podíleli David Šmahel, Nela Nováková a Dominika Mišovicová.
Věnuje se tomu, jakou roli hrají digitální technologie v našich životech, a jak říká, snaží se nenabízet přehnaně zjednodušující vysvětlení, protože ta neodpovídají naší realitě. Její aktuální výzkum se zaměřuje například na kyberagresi, online komunity, zdraví a celkovou životní pohodu a zabývá se také experimentálním výzkumem v oblasti kyberpsychologie. Vede pracoviště Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti na Masarykově univerzitě.
Když dospívající shlíží a tvoří body positivity příspěvky na sociálních médiích, umocňuje to jejich pozitivní přístup k tělu i v offline prostředí? Touto otázkou se zabývala naše nejnovější publikovaná studie.
