Konference Cyberspace 2025

Keynote: Joris Van Ouytsel

Joris Van Ouytsel patří k předním výzkumníkům v oblasti digitální intimity a online partnerského chování. Jeho výzkum se zaměřuje na bezpečnost na internetu a vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti, vliv digitálních médií a umělé inteligence na zkušenosti ve vztazích a vyjadřování sexuality, pochopení digitálního rizikového a násilného chování v interpersonálních vztazích a zkoumání příčin a důsledků digitálního sexuálního chování. Van Ouytsel, který je již čtyři roky po sobě řazen mezi 2 % nejcitovanějších vědců na světě, významně přispěl k porozumění sextingu u adolescentů, digitálním formám partnerského násilí a online sexuální sebe-prezentaci.

Ve své keynote přednášce s názvem Understanding Digital Intimacy: Insights and Emerging Frontiers in Sexting Research Van Ouytsel představil vývoj akademického pohledu na sexting v posledních patnácti letech. Diskutoval přetrvávající mylné představy o jeho rozšíření, motivech a rizicích a věnoval se také metodologickým výzvám, jako je nejednotnost definic a terminologie. Dále zdůraznil, že nové technologie, například deepfaky generované umělou inteligencí, zásadně proměňují podobu digitální intimity, a vyzval vědce i odborníky z praxe, aby rozvíjeli nové přístupy ke zkoumání a pochopení těchto proměňujících se forem online sexuální komunikace.

Na keynote navázala panelová diskuze, kde Joris Van Ouytsel, společně s Michaleou Šaradín Lebedíkovou a Ainize Martínez-Soto reagovali na otázky z publika. 

Prezentace týmu IRTIS

Na konferenci vystoupili i členové našeho týmu. Ainize Martínez-Soto představila výsledky svého longitudinálního výzkumu o tom, jak výchovné strategie rodičů ovlivňují míru sextingu dospívajících s lidmi, které znají pouze z internetu. Jaroslav Sýkora prezentoval studii o používání digitálních technologií k práci po pracovní době a souvislostech takové práce se zotavením pracovníků. Na konferenci vystoupila také Nina Křížová, studentka Katedry psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Představila psychometrické vlastnosti nově vyvinuté škály stavové sebeobjektifikace, kterou lze využít ve výzkumu dopadů médií na vztah k vlastnímu tělu (tzv. body image). Na vývoji škály pracovala v rámci své diplomové práce, pod veděním Nikol Kvardové z IRTIS.