V nedávné studii jsme zkoumali svět adolescentů a jejich zkušenosti s digitálním prostředím. Zjištění objasňují zranitelná místa, kterým mladí lidé čelí na internetu, a dávají je do souvislosti jak s osobními charakteristikami, tak s jejich digitálními aktivitami. Autorkami studie jsou Veronika Kalmus, Susana Batista, Signe Opermann, Natálie Terčová a Marie Jaroň Bedrošová. Plné znění jejich práce si můžete již brzy přečíst jako kapitolu v knize Vulnerability in Childhood and Vulnerable Subjectivity: Interdisciplinary Comparative Perspective.
Studie zkoumala data z dotazníkového šetření provedeného ve školách v šesti evropských zemích v rámci projektu ySKILLS. Výzkum měl dvě vlny - první probíhala od dubna do listopadu 2021 (T1, 6 221 účastníků ve věku 12-17 let) a druhá od února do července 2022 (T2, 5 890 účastníků, stejných i nových, nyní o rok starších). Analýza se zaměřila na 3 899 dospívajících, kteří se zúčastnili obou vln, včetně těch z Estonska (807), Finska (618), Německa (465), Itálie (671), Polska (584) a Portugalska (754). V této podskupině tvořily 49 % účastníků T1 dívky s průměrným věkem 14,34 let.
Autorky konceptualizovaly online zranitelnost jako pravděpodobnost špatné adaptace na online rizika a zažívání újmy (jako důsledek špatného copingu - tj. zvládání) a operacionalizovaly tento koncept z hlediska jeho projevů - jako neúmyslné setkání s online riziky a zažívání újmy.
Zranitelnost obecně znamená, že je osoba ohrožena na svém duševním zdraví (well-beingu) a není schopna se dostatečně chránit nebo být dostatečně chráněna ostatními. Zranitelnost nemusí být nutně škodlivá - jedná se o pravděpodobnost, že dojde k jednomu nebo více typům újmy, která se u jednotlivých osob různí.
(Mackenzie, et al. 2014; Schweiger, 2019)
Kdo je zranitelnější?
Ukázalo se, že nebinární mládež, dívky a starší dospívající jsou náchylnější k negativním myšlenkám a emocionálním zážitkům na internetu. Svou roli hrají také finanční těžkosti, které ovlivňují prostředí, v němž adolescenti vyrůstají, a zvyšují vystavení online rizikům.
Na čase stráveném online záleží
Studie zjistila, že nejzranitelnější adolescenti tráví na internetu více času než jejich vrstevníci. Na rozdíl od rozšířeného přesvědčení to však nemusí nutně souviset s jejich celkovými digitálními dovednostmi.
Kybernenávist: Všudypřítomný problém
Kybernetická nenávist se ukázala jako převládající riziko, které postihuje téměř polovinu respondentů, a to zejména v nejzranitelnější skupině. Dospívající si snadno nevybudují odolnost vůči kybernenávisti, a ta tak významně ovlivňuje jejich well-being. Je třeba vyvinout strategie zvládání nejen pro oběti, ale i pro přihlížející, kteří jsou takovou negativitou na internetu zasaženi.
Nechtěný sexting a sexuální obsah
Nevyžádané zkušenosti, jako je nechtěný sexting a vystavení sexuálnímu obsahu, byly rovněž časté, zejména u nejzranitelnější skupiny. Zatímco zkoumání vlastní sexuality online může být pozitivní, nevyžádaná střetnutí mohou mít škodlivé účinky na well-being dospívajících.
Role digitálních dovedností
Studie zjistila zajímavou souvislost mezi digitálními dovednostmi a rizikovými zkušenostmi online. Adolescenti s vyššími digitálními dovednostmi uváděly častější vystavení různým online rizikům. Nicméně pokročilé digitální dovednosti nemusí nutně chránit zranitelné adolescenty před opakovanými zkušenostmi s riziky a újmou.
Obousměrný vztah
Studie potvrdila obousměrný vztah mezi subjektivní zranitelností a online riziky. Zranitelná mládež uváděla více online rizik, což vedlo k emocionální újmě, zatímco subjektivní zranitelnost zvyšovala pravděpodobnost setkání s online riziky.
Za hranice digitálních dovedností
Naproti běžnému názoru není dostatečné spoléhat se pouze na digitální dovednosti při poskytování podpory zranitelným dospívajícím při řešení online rizik. Faktory, jako je sociální podpora a pomoc odborníků na duševní zdraví, hrají zásadní roli při zvyšování odolnosti vůči online prostředí a prevenci újmy u této skupiny.
Když se při příležitosti Dne bezpečnějšího internetu zamyslíme nad touto problematikou, je zřejmé, že podpora bezpečného digitálního prostředí pro dospívající vyžaduje hluboké pochopení složitého vztahu mezi subjektivní zranitelností, digitálními dovednostmi a online riziky. Podstata spočívá nejen v tom, abychom mládež provedli složitostí online světa, ale také v tom, abychom jim poskytli potřebnou podporu a zdroje, které jim umožní v tomto digitálním prostředí nejen přežít, ale i prosperovat.
Zdroje
Kalmus, Veronika; Batista, Susana; Opermann, Signe; Tercova, Natalie; Jaron Bedrosova, Marie (2024). Child vulnerability in the digital world. In: Kutsar, Dagmar; Nahkur, Oliver; Beilmann, Mai (Eds), Vulnerability in Childhood and Vulnerable Subjectivity: Interdisciplinary Comparative Perspective. Springer [forthcoming].
Mackenzie, C., Rogers, W., & Dodds, S. (2014). Introduction: What is vulnerability, and why does it matter for moral theory? In C. Mackenzie, W. Rogers & S. Dodds (Eds.), Vulnerability: New essays in ethics and feminist philosophy (pp. 1–29). Oxford University Press.
