Výzkumná zpráva: Umělá inteligence a zdraví - Jak čeští dospělí využívají AI?

Výzkumníci z týmu IRTIS se ve svém výzkumu zabývali ochotou českých dospělých používat umělou inteligenci k vyhledávání informací týkajících se zdraví a důvěrou v informace o zdraví, které AI poskytne. Přečtěte si více v článku!

5. 2. 2024 Radim Sajbot Natálie Terčová Jana Blahošová

Bez popisku

Technologické inovace výrazně ovlivňují náš každodenní život a mění způsob, jakým získáváme informace. To platí také o informacích týkajících se zdraví. V tomto kontextu se nově objevují inovativní systémy umělé inteligence (AI), které nabízí změny ve zdravotní péči, zahrnující diagnostickou podporu, optimalizaci léčby a personalizovanou správu zdraví. Dosavadní studie však naznačují, že ne všichni jedinci jsou ochotni takové zdravotnické služby s umělou inteligencí používat.

V reakci na to vědci z IRTIS realizovali výzkum, který vznikl v rámci projektu SYRI (Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik). Sběr dat probíhal v říjnu 2023 a celkem se ho zúčastnilo 4 775 uživatelů internetu ve věku 18 až 95 let. Výsledky ukázaly, že téměř třetina vzorku českých dospělých (28 %) použila v uplynulém roce nějaký systém umělé inteligence, jako například ChatGPT či Bard. Mladší respondenti, muži a lidé s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním používali AI o něco více než ostatní skupiny.

Respondenti používali umělou inteligenci pro celou řadu aktivit. „Ukázalo se, že čeští dospělí využívali umělou inteligenci k vyhledávání tipů na zdravé recepty, pro korekturu textů, či pomoc s programováním. Rodiče například využívali ChatGPT ke generování pohádek pro své děti. Výjimkou přitom nebylo ani testování schopností a znalostí AI, kdy se lidé snažili systém nachytat při chybě,“ vysvětluje Natálie Terčová, výzkumnice z institutu IRTIS, výzkumného pracoviště Masarykovy univerzity (irtis.muni.cz).

Asi třetina až polovina lidí, která použila v posledním roce AI, by byla ochotna ji použít k vyhledávání informací o zdraví v závislosti na typu informací. Nejvíce lidí by použilo AI k vyhledávání informací o zdravém stravování (48 %), nejméně pro diagnózu nemoci (32 %). „Jednou z možných příčin zdráhání se využití AI k vyhledávání informací o nemocech mohou být například obavy ohledně ochrany svého soukromí a citlivých zdravotních údajů,“ uvádí Terčová. Výzkum dále ukázal, že přesto, že jsou lidé ochotni využít AI k vyhledávání informací o zdraví, neznamená to automaticky, že těmto informacím věří. Například pouze 27 % těch, kteří "spíše souhlasí" s tím, že by použili AI k vyhledávání informací o diagnóze nemoci, by věřili těmto doporučením. Naopak více jak polovina lidí, kteří dosud AI nepoužili, uvedla, že by nevěřila doporučením vygenerovaným AI. Nedůvěra v doporučení AI ohledně zdraví také mírně narůstá s věkem.

„V tomto výzkumu jsme se soustředili na pozitivní stránky využívání umělé inteligence v kontextu zdraví, záměrně jsme se nezabývali možnými riziky. Poměrně nízká důvěra ve zdravotní informace poskytované AI nicméně taktéž upozorňuje na možná rizika, kterým je mimo jiné aktuální nízká důvěryhodnost a častá nepřesnost poskytovaných informací,“ dodává prof. David Šmahel z institutu IRTIS. Teprve budoucí rozvoj umělé inteligence ukáže, nakolik budou technologie umělé inteligence užitečné v oblasti zdraví a získávání informací o zdraví.

Prohlédněte si celou výzkumnou zprávu


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info