Výzkumná zpráva: Používání mHealth aplikací u dospívajících

Při příležitosti Dne bezpečnějšího internetu 2022 zveřejňujeme novou výzkumnou zprávu, která mapuje používání mHealth aplikací u dospívajících.  Do tohoto výzkumu organizovaném v rámci projektu FUTURE se zapojilo 2484  českých dětí ve věku 11-16 let. Autory této výzkumné zprávy jsou Adéla Lokajová a Prof. David Šmahel. 

Nedostatek fyzické aktivity u dětí a adolescentů představuje mezinárodní problém. Světová zdravotnická organizace doporučuje dětem a dospívajícím vykonávat středně až vysoce zatěžující pohybové aktivity v průměru alespoň hodinu denně (WHO, 2020). Během pandemie covid-19 byly nicméně zásadně omezeny aktivity, které dospívající k pohybu motivují, jako jsou například sportovní kroužky nebo hodiny tělesné výchovy. Proto je užitečné zaměřit pozornost na faktory, které mohou fyzickou aktivitu u dospívajících podpořit. Jedním z nich můžou být i moderní technologie, ke kterým mají adolescenti blízko. Cílem této výzkumné zprávy je zmapovat, jak často a jakým způsobem čeští dospívající technologie k podpoře svého zdraví využívají.

Nejrozšířenější technologií tohoto typu jsou takzvané mHealth aplikace, které se zaměřují na udržení zdravého životního stylu, a to jak v rámci prevence (sledování kroků nebo pohybové aktivity), tak i intervence (aplikace zaměřené na pacienty s konkrétní diagnózou). Monitorují například sportovní výkony uživatele (např. aplikace Strava), hmotnost, tep, spánek a jeho kvalitu, pravidelnost pohybových aktivit a plnění nastavených cílů. Tyto hodnoty je možné manuálně zadávat nebo si je přímo nechat měřit s využitím GPS či chytrých hodinek. Dále mHealth aplikace můžou sloužit jako zdroj návodů, připomínat uživateli jím nastavené cíle, dávat doporučení ohledně pohybu nebo příjmu kalorií nebo zprostředkovat srovnání s kamarády (Šmahel et al., 2018).

Efekt mHealth aplikací na fyzický stav uživatelů je patrný z mnoha výzkumů. Studie ukazují zejména souvislost jejich používání se zvýšenou pohybovou aktivitou (Lee et al., 2019), která pak druhotně ovlivňuje faktory, jako je hmotnost nebo zdravotní stav. Jejich potenciál spočívá hlavně v udržení návyků u lidí, kteří se už hýbat začali, spíše než ve schopnosti aplikací tuto změnu nastartovat (Ng et al., 2020). Jinými slovy, mHealth aplikace mohou sloužit jako výborný nástroj, málokdy jsou ale samy o sobě primární motivací ke změně. Právě dlouhodobá rutina je ale u fyzických aktivit klíčová a zároveň je náročné ji dodržet (Shin et al., 2019).

V této zprávě se zabýváme používáním mHealth aplikací u českých dospívajících ve věku 11 – 16 let. Ptali jsme se, zda, a jak často aplikace používají, jaké typy aplikací používají a jaké v těchto aplikacích používají funkce.