Safer Internet Day: Co je to kybernenávist a jak často se s ní děti a dospívající setkávají

Na internetu se stále častěji můžeme setkat s nenávistnými obsahy nebo komentáři, což se týká také dětí a dospívajících. Při příležitosti Dne bezpečnějšího internetu (Safer Internet Day) proto chceme upozornit na tuto tematiku s využitím dat z výzkumu EU Kids Online. Jak data ze sedmi evropských zemí ukazují, nějakou (nutno ale zdůraznit že převážně sporadickou) zkušenost s kybernenávistí mělo nejméně každé páté dítě ve věku 11-17 let. Konkrétně v České republice pak dokonce více než polovina dětí v tomto věku.

Nenávistné obsahy a komentáře, které se šíří na internetu nebo pomocí počítačů a mobilních telefonů nazýváme také jako kybernenávist. Jedná se o formu tzv. „hate speech“ neboli nenávistných projevů, které útočí na skupiny lidí nebo na jednotlivce kvůli jejich skupinové příslušnosti nebo skupinovým charakteristikám. Často se jedná o něčí původ, etnicitu, nebo náboženské vyznání, čemuž jsme se věnovali i v našem výzkumu. Nenávistné projevy ale mohou útočit na lidi také kvůli jejich sexualitě, genderu, věku, politické příslušnosti či třeba postižení. Mohou mít formu nenávistných zpráv, komentářů a diskuzních příspěvků, ale také obrázků a videí, které jsou sdílené a šířené na populárních mediálních platformách a sociálních sítích.

Kybernenávist je zraňující pro oběti, na které cílí, ale má negativní dopady také na svědky těchto projevů. Setkání s kybernenávistí ovlivňuje naši důvěru v ostatní lidi a souvisí také s nižší životní spokojeností. Proto je důležité se touto problematikou zabývat. Zásadní je to i u mladých uživatelů internetu, kteří mnohdy nemají dostatečné zkušenosti, jak se s takovými obsahy vypořádat a mohou být pro ně tedy ještě více zraňující.

Data z výzkumu EU Kids Online ukazují, že s kybernenávistí se setkává minimálně každé páté dítě v zapojených evropských zemích, které se na tuto zkušenost ptaly dětí ve věku 11 až 17 let. V České republice je to dokonce více než polovina dětí a dospívajících. Starší děti se s kybernenávistí setkávají častěji než ty mladší. Souvisí to mimo jiné s tím, že jsou na internetu více aktivní a navštěvují různé platformy, kde se s těmito obsahy mohou setkat. Mezi dívkami a chlapci v tomto ohledu nejsou výrazné rozdíly. Nejvíce dětí uvedlo, že se s takovýmito obsahy setkalo jen sporadicky nebo na ně narazilo párkrát za měsíc. Na druhou stranu, 12 % českých dětí uvedlo, že se s kybernenávistí setkalo alespoň jednou za týden a u 6 % dětí tomu bylo každý nebo skoro každý den. Podobný trend ve frekvenci zkušenosti setkání se s kybernenávistí byl nalezen i v dalších zemích zapojených ve výzkumu.

Obětí kybernenávisti bylo mezi dětmi méně, v České republice se jednalo asi o 8 % dětí. Podobně tomu bylo i u počtu agresorů, kteří přiznali, že nenávistné zprávy a komentáře sami posílali ostatním. Bylo to asi 5 % českých dětí. V obou případech se jednalo spíše o sporadické útoky. Marie Bedrošová, odbornice na kybernenávist a jedna z autorek reportu, k tomu říká: „Ačkoliv se jedná o menší procenta, neměli bychom je přehlížet, protože pro oběti to může být velmi zraňující zkušenost. Kybernenávist většinou útočí na neměnné a vrozené součásti naší identity, jako je například náš rodinný původ nebo sexualita a bývá často spojena také s útoky a diskriminací zažívanou v jiných kontextech a v offline světě. Zásadní je v rodině a ve školách vytvářet prostředí tolerance a otevřené komunikace, ve kterém se děti nebojí svěřit se zraňujícími zkušenostmi z internetu někomu, komu důvěřují a požádat jej nebo jí o pomoc, pokud by to bylo potřeba.“

Nenávistné obsahy mnohdy cílí na skupiny lidí, kteří jsou v daném kontextu vnímaní jako něčím odlišní, a jejich autoři využívají předsudků a stereotypů o těchto lidech, které nejsou založené na pravdivých skutečnostech nebo je zkreslují. Je proto důležité vzdělávat děti a dospívající v tom, jak hodnotit informace na internetu a jak ověřovat jejich pravdivost, aby nepravdivé a zkreslené informace dokázali odhalit a kriticky číst.

Nenávistné projevy a obsahy jsou problematické pro společnost jako takovou, nejenom pro jejich oběti, protože vyvolávají pocity strachu a ohrožení a narušují společenskou soudržnost a sociální důvěru mezi lidmi. Účinný boj proti kybernenávisti bude znamenat zapojení a společné úsilí více stran – pedagogů, rodičů a samotných dětí a dospívajících, ale také odborníků, zákonodárců a poskytovatelů internetových služeb. První a nejdůležitější krok však spočívá v podpoře tolerance a netoxického online prostředí. To je třeba provést nejenom ve škole a doma, ale také ve veřejné sféře.

Autorka: Marie Bedrošová

Více o projektu EU Kids Online, který se zabýval i jinými online riziky a zkušenostmi, se dočtete na našich stránkách, kde je k dispozici také zpráva o online zkušenostech dětí a dospívajících z 19 evropských zemích (v angličtině) a zpráva o zkušenostech českých dětí a dospívajících (v češtině).

Více o mezinárodní kampani Safer Internet Day můžete naleznout na jejích anglických stránkách zde.

Zdroj titulního obrázku: Designed by vectorjuice / Freepik