Představuje hodně času na internetu pro dítě riziko nebo příležitost?

Proč některé děti internetu propadnou a jiné ne? Používání počítačů, smartphonů a internetu mezi mladými se v posledních dekádách obrovským tempem zvýšilo a okolo tohoto jevu panuje spousta obav. Není ale používání jako používání – to, že na internetu tráví dítě hodně času ještě neznamená, že jde o problematické chování.

Názory odborníků se v těchto ohledech často rozchází – ve výzkumu existují dva pohledy, které jsou dokonce v lecčems protichůdné. Vědci, kteří se na věc dívají skrze pohled počítačové gramotnosti považují časté používání internetu u dítěte za pozitivní věc. Znamená totiž, že může využít příležitosti, které internet nabízí (např. ke studiu, získání znalostí). Oproti tomu z klinicky-psychologického pohledu se jedná o jev spíše negativní: podle něj totiž může být nadměrné užívání technologií ukazatel emočních nebo osobních problémů v životě dítěte.

Je tedy nutné rozlišovat časté používání internetu a používání nadměrné nebo problematické. Za problematické lze považovat až takové, které sdílí znaky s běžnými závislostmi: například vede-li k problémům v běžném životě (třeba zhoršení prospěchu ve škole) nebo má-li dítě velmi negativní pocity, když musí být nějakou dobu bez internetu. Není přitom jasné, proč některé děti internet používají často, ale bez problémů, zatímco u jiných tomu tak není. Uspokojivé vysvětlení dosud nenabídl ani jeden z výše popsaných protichůdných pohledů – oba, zdá se, něco zanedbávají. Možné tedy je, že odpověď půjde nalézt jen skrze nový přístup: opačné pohledy spojit.

O to se pokusil letos publikovaný výzkum Ellen J. Helsperové z London School of Economics and Political Science a Davida Šmahela z Masarykovy Univerzity v Brně. Zjištěním článku, který vyšel v prestižním zahraničním časopise „Information, Communication and Society“, se vyplatí věnovat pozornost mimo jiné i proto, že jsou opřena o velký vzorek. Výzkumníci totiž měli k dispozici data z evropského výzkumu EU Kids Online II a zaměřili se na 18 709 zúčastněných dětí ve věku 11-16 let. A spojení více pohledů pomohlo lépe pochopit, jaké faktory za vznikem problémů stojí – a ukázalo, že „závislost“ na internetu není vůbec jednoznačný jev.

Problematické používání internetu je totiž výsledkem souhry mnoha faktorů, které se navzájem ovlivňují. Co to znamená v praxi se dá lépe pochopit na konkrétním příkladu. Jedním z nejdůležitějších faktorů ve studii byly dovednosti dítěte v používání internetu: například zda umí promazat historii prohlížeče, zablokovat reklamu nebo třeba zabránit tomu, aby mu psal někdo, s kým mluvit nechce. Zde by dávalo smysl, jak tvrdí řada výzkumů, že vyšší dovednosti povedou k nižším rizikům na internetu: že jimi vybavené dítě lépe zvládne využít příležitostí, které internet nabízí a spíše se vyhne negativním jevům.

I zde se ukázalo, že čím vyšší digitální dovednosti má dítě, tím nižší je u něj riziko problematického používání internetu. Jenže – to platí jen v případě, že dítě nemá psychické či emoční potíže a má zdravou sebedůvěru. U těch, které byly psychicky zranitelné to ale bylo naopak. Dětem, které měly nízké sebevědomí nebo sklony ke strachu či úzkostem, lepší dovednosti nepomohly, naopak pro ně znamenaly větší riziko negativních dopadů internetu.

To ukazuje, jak je důležité dívat se na problémy komplexně. Nestačí například jen snažit se zvýšit počítačovou gramotnost u dětí, ačkoliv je spjata s nižším rizikem problémů. Je třeba brát v potaz i to, že bychom tím mohli vystavit některé psychicky zranitelné děti riziku většímu. Zároveň nemusí pomoct ani kupříkladu omezovat přístup dítěte k internetu – pokud si totiž nebude moct naplnit své potřeby tam, může být v důsledku toho vystaveno větším rizikům „off-line“.

Dnes je propojení s digitálním světem pro děti každodenní realitou, a na tom se asi nic nezmění. Cílem by, zdá se, mělo být dosáhnout u dětí toho, co studie ukázala jako nejméně rizikové: co nejméně psychických potíží a dobré úrovně počítačové gramotnosti. Dítě, které je psychicky v pohodě, a s internetem umí pracovat, může naplno využívat jeho výhod. A nemusí potom tolik vadit, že na něm tráví hodně času.

Autoři: David Voženílek, David Šmahel