Pandemie nemoci covid-19 značně omezila možnosti mladistvých ve vzdělávání i ve způsobech trávení volného času. Čeští adolescenti navíc strávili mimo školu nejvíce času z evropských zemí. Používání technologií má ale také potenciálně negativní dopady, například nadměrné používání internetu. Právě tomuto tématu se věnovali naši vědci institutu IRTIS David Šmahel a Lenka Dědková, společně s psychologem Danielem Vokálem.
Srovnání dat z roku 2018 a 2020 ukázalo, že dospívající trávili během pandemie na internetu znatelně více času. Například podíl adolescentů užívajících internet 7 hodin denně a více vzrostl téměř na dvojnásobek, z 12 % na 23 %. „Musíme však mít na paměti, že pro mnohé adolescenty byl během pandemie internet jedinou možností přístupu ke vzdělání, komunikaci s vrstevníky i seberealizaci. Klíčové proto je zaměřit se na možné negativní důsledky, spíše než na chování samotné,“ upozorňuje psycholog Daniel Vokál, jeden z autorů výzkumné zprávy.
Právě negativní důsledky internetu pro zdravé fungování jedince odráží excesivní používání internetu. To se vyznačuje pěticí příznaků. Například zda se adolescent dostává kvůli internetu do konfliktu se svým okolím, či zda sám sebe přistihl, že tráví čas online, aniž by mu to něco přinášelo.
Ze srovnání dat vyplynulo, že u všech pěti příznaků se zvýšil podíl adolescentů, kteří jej zažívají alespoň jednou do měsíce nebo častěji. Například podíl adolescentů, kteří kvůli internetu pravidelně vynechávali jídlo nebo spánek, se během pandemie zvýšil téměř dvaapůlnásobně, a to z 8 % na 19 %. Podíl adolescentů, kteří pravidelně zažívají alespoň tři příznaky, stoupl z 15 % na 37 %, u všech pěti příznaků to byl nárůst z 2 % na 6 %.
Přestože výsledky působí varovně, je na místě je interpretovat spíše opatrně. „Naše výsledky sice ukazují nárůst nadměrného používání internetu u adolescentů, není však důvod k panice. Školáci museli na internetu trávit část svého dne kvůli online výuce, naše otázky tak nemusely dobře zachycovat problematické používání. Důležité je, aby se dospívající s odeznívající pandemií vrátili k běžnému životu, navštěvovali opět kroužky, setkávali se s kamarády. Rodiče by se měli mít na pozoru, pokud nedochází u dospívajícího k opětovnému snížení času tráveného na internetu, i když k tomu již není jasný důvod daný externí příčinou,“ dodává psycholog David Šmahel, další z autorů výzkumné zprávy a vedoucí institutu IRTIS.
Prof. David Smahel, M.Sc. et Ph.D
email:smahel@fss.muni.cz,
mobilní číslo: +420 604 234 898;
Bc. Daniel Vokál
mobilní číslo: +420 607 860 587
Práce může zahrnovat činnosti jako:
Práce financována prostřednictvím stipendia nebo DPP, nabízíme 175 Kč/hod. Ideální je student*ka psychologie nebo mediálních studií a žurnalistiky se zájmem o téma mediálních efektů.
Před nedávnem v USA vyšla kniha The Anxious Generation: How the Great Rewiring of Childhood Is Causing an Epidemic of Mental Illness amerického psychologa Jonathana Haidta. Ten v knize předkládá hypotézu, že nárust používání chytrých telefonů a sociálních sítí způsobil úpadek duševního zdraví dospívajících. Přečtěte si recenzi této knihy, kterou pro odborný časopis E-psychologie napsali Michaela Lebedíková, Vojtěch Mýlek, David Šmahel a Michal Tkaczyk z IRTIS.
