Rostoucí přítomnost chytrých telefonů v každodenním životě adolescentů vyvolává obavy z nepříznivého vlivu na jejich spánek. Výzkum ukázal, že dospívající často používají chytré telefony v posteli a dělají to častěji než v případě jiných přenosných zařízeními, jako jsou notebooky nebo tablety. Zároveň se u této populace zvyšuje výskyt problémů se spánkem a mnozí tuto skutečnost dávají do souvislosti právě s používáním digitálních médií. Byť některé dostupné výzkumy tuto tézi potvrzují, zatím však neexistuje vědecký konsensus ohledně obávaného negativního vlivu používání chytrých telefonů na spánek adolescentů.
V našem výzkumu jsme na vzorku 201 českých adolescentů ve věku 13 a 17 let zkoumali, jak čas strávený používáním chytrého telefonu během dvou hodin před spaním souvisí s časem usínání, délkou spánku, jeho kvalitou a ospalosti během dne. Rozlišovali jsme přitom mezi účinky souvisejícími s typickými vzorci používání telefonu před spaním a účinky souvisejícími s každodenní variabilitou v používání telefonu. První typ účinku lze chápat jako rozdíly ve spánku mezi adolescenty, kteří v průměru používají chytré telefony před spaním spíš kratší dobu nebo příležitostně a těmi, kteří je obvykle používají více. V druhém případě nás zajímala změna ve spánkových parametrech související s dobou strávenou používáním chytrého telefonu v daný den ovšem ve srovnání s typickým vzorcem pro každého účastníka výzkumu. Tedy například, zda občasné extenzivní používání chytrého telefonu před spaním souvisí se zhoršením spánku v danou noc.
Naše studie nenašla souvislost mezi typickými vzorci používání telefonů před spaním a spánkem. Ovšem používání jiných médií před spaním souviselo se zhoršením vybraných parametrů spánku. Konkrétně, adolescenti, kteří obvykle více používali jiná digitální média před spaním, uváděli pozdější dobu usnutí a kratší spánek ve srovnání s těmi, kteří je používali méně intenzivně.
Pokud jde o účinky související s každodenní variabilitou v používání telefonu, zjistili jsme, že ve dnech, kdy adolescenti používali své telefony před spaním více, než je pro ně obvyklé, chodili spát o něco dříve a spali o něco déle. Je to poměrně překvapivé zjištění, které naznačuje, že v některých případech chytré telefony mohou fungovat jako pomocník pro navození spánku. Například v souladu s teorií řízení nálady (angl. mood management theory) může konzumace klidného a relaxačního mediálního obsahu před spaním vést ke zmírnění počáteční hladiny nabuzení, stresu nebo negativního afektu a v důsledku toho může usnadnit dřívější nástup spánku a jeho delší trvání, což naznačují i výsledky naší studie. Tuto hypotézu je však třeba ověřit v budoucích studiích. Pokud jde o používání jiných médií, zjistili jsme, že ve dnech, kdy adolescenti používali jiná média před spaním více než je to pro ně obvyklé, trvalo jim usnutí kratší dobu, ale usínali později ve srovnání s jejich typickými spánkovými návyky.
Co tedy výsledky naší studie obnášejí pro rodiče, kteří se zajímají o vliv chytrých telefonů na spánek svých dětí? Ve světle našich zjištění souvisí nepříznivý vliv na spánek s večerním používáním spíše jiných digitálních médií, nikoli s chytrými telefony. Také jiné studie týkající se adolescentů zjistily souvislost mezi používáním médií před spaním a zhoršeným spánkem. Rodiče by proto mohli zvážit omezení času stráveného používáním médií svými dětmi ve večerních hodinách. Například americká Národní nadace pro spánek doporučuje vypínat elektronická zařízení alespoň jednu hodinu před spaním.
Zjištění naše studie však ukázala, že používání chytrého telefonu před spaním může být "menším zlem" a také, že v některých případech může chytrý telefon dokonce fungovat jako pomocník při usínání. Jedním z možných vysvětlení, proč jsme nezjistili, že by používání chytrých telefonů škodilo spánku adolescentů je relativně malá velikost obrazovky. Experimentálně bylo zjištěno, že obrazovky chytrých telefonů a tabletů nejsou dostatečně velké, aby dosáhly úrovně světelné expozice 50 lx, která je považována za kritickou hranici pro vyvolání fázových posunů cirkadiánních rytmů, tedy pro ovlivňování spánku. Navíc, protože jsou chytré telefony malé a přenosné, jsou často používány v posteli a pro normální spáče je jejich postel silným stimulem pro zahájení spánku.
Rozdíl mezi zjištěními naší studie a některými předchozími výzkumy, které zjistili nepříznivý vliv chytrých telefonů na spánek adolescentů, lze částečně vysvětlit odlišným metodologickým přístupem. Většina předchozích studií je založena na dotazníkovém setření. V typickém scénáři účastníci tohoto typu studií uvádí čas obvykle strávený používáním médií a také hodnotí vybrané parametry spánku (např. délka nebo kvalita). Dotazníkové šetření je však náchylné ke zkreslení a nepřesnostem, co souvisí s faktory, jako jsou kognitivní náročnost, paměť nebo sociální žádoucnost odpovědí. Neumožňuje také zohlednit denní variabilitu v používání médií a spánku. V naší studii jsme zvolili odlišný přístup.
Jako jedna z prvních studií věnovaných tomuto tématu, jsme použili mobilní aplikaci (IRTIS app) vyvinutou naším výzkumným týmem a její pomoci jsme od účastníků studie sbírali objektivní data o tom, jak používali své chytré telefony po dobu 14 po sobě jdoucích dnů. Prostřednictvím stejné aplikace jsme každé ráno požádali účastníky naší studie, aby ohodnotili svůj spánek za poslední noc a jeho kvalitu. Jsme přesvědčeni, že takový přístup poskytuje mnohem validnější a přesnější obraz o skutečném používání chytrých telefonů a spánku dospívajících.
BIBLIOGRAFIE
Gariepy, G., Danna, S., Gobiņa, I., Rasmussen, M., de Matos, M. G., Tynjälä, J., ... & Schnohr, C. (2020). How are adolescents sleeping? Adolescent sleep patterns and sociodemographic differences in 24 European and North American countries. Journal of adolescent Health, 66(6), S81-S88.
Hale, L., & Guan, S. (2015). Screen time and sleep among school-aged children and adolescents: a systematic literature review. Sleep medicine reviews, 21, 50-58.
Smith, C., de Wilde, T., Taylor, R. W., & Galland, B. C. (2020). Prebedtime screen use in adolescents: a survey of habits, barriers, and perceived acceptability of potential interventions. Journal of Adolescent Health, 66(6), 725-732.
Wahl, F., Kasbauer, J., & Amft, O. (2017). Computer screen use detection using smart eyeglasses. Frontiers in ICT, 4, 8.
