Výzkumná zpráva: Plus-size nenávist
Byla zveřejněna druhá výzkumná zpráva z projektu CYBERPLUS: “Plus-size nenávist: Zkoumání reakcí mladých českých lidí na kybernenávist vůči lidem s nadváhou”. Více se dočtete v článku.
Diskriminace a nízká životní spokojenost u obětí kybernenávisti: Může podporující okolí zmírnit riziko viktimizace?
Stát se obětí kybernenávisti může být obzvláště zraňující pro zranitelné děti a dospívající. Předkládáme výsledky studie s mladými lidmi ze čtyř evropských zemí a jejich zkušeností s kybernenávistnou viktimizací. Může podporující okolí toto riziko zmírnit?
Kybernenávist, nebo také nenávistné projevy na internetu či online hate speech, je druh agresivního chování na internetu, které útočí na lidi kvůli jejich skupinové identitě nebo skupinovým charakteristikám. TO může být například jejich etnický původ, náboženství nebo sexuální orientace. V rámci projektu EU Kids Online IV jsme provedli studii s 3 396 dětmi a dospívajícími ve věku 11-17 let z České republiky, Francie, Polska a Rumunska. Zjišťovali jsme, zda jejich zranitelnost v podobě diskriminace v offline prostředí nebo nízké životní spokojenosti bude souviset s kybernenávistnou viktimizací, tedy tím, jestli jsou cílem nenávistných útoků. Zkoumali jsme roli podporujícího vrstevnického, rodinného a školního prostředí, která by potenciálně mohla sloužit jako ochranné faktory a zmírňovat riziko kybernenávistné viktimizace.
Dle naší studie 7,8 % dětí a dospívajících uvedlo, že se stali oběťmi kybernenávisti. Zranitelné děti a dospívající, konkrétně ti, kteří byly diskriminováni offline a kteři měli nižší životní spokojenost, byli oběťmi kyberenávisti častěji.
Účastníci výzkumu
- EU KIDS Online IV
- N = 3,396
- Česká republika, Francie, Polsko, Rumunsko
- 11-17 let
- 51 % dívek
Podporující rodina a vrstevníci se ukázali být protektivními faktory, které ale působily odlišně u dospívajících, kteří zažívají diskriminaci, a u dospívajících s nízkou životní spokojeností. Podporující vrstevnické prostředí zmírňovalo riziko zkušenosti s kybernenávistnou viktimizací u těch, kteří zažívali diskriminaci, a také u těch s nižší životní spokojeností. Zatímco podpůrné rodinné prostředí snižovalo riziko kybernenávistné viktimizace pouze u těch, kteří zažívali diskriminaci, ale ne u těch s nízkou životní spokojeností. Navzdory očekávání se neukázalo, že by školní prostředí a podpora v něm mělo nějaký vliv na riziko kybernenávistné viktimizace.
To jsou důležité výsledky, které ukazují, že děti z menšinových skupin a děti s nízkou životní spokojeností jsou náchylnější k tomu, aby se staly terčem nenávistné agrese. Ukázali jsme také, že různé typy prostředí (rodina, vrstevníci a škola), ve kterých dospívající mohou zažívat podporu, je třeba posuzovat odděleně, protože hrají různou roli při snižování rizika viktimizace. U diskriminovaných skupin jsou obzvláště důležité silné rodinné vazby. Podpora vrstevníků, která nabývá na významu v období dospívání a která zprostředkovává pocit sounáležitosti, je pro zranitelné mladé lidi také významným protektivním faktorem.
Z našich zjištění vyplývá, že je důležité vzdělávat a podporovat rodiče a rodiny v souvislosti s kybernenávistí. A také je třeba posilovat empatii vůči dospívajícím. V případě vrstevníků je třeba je vzdělávat o důležitosti empatie a podpory těch, kteří vykazují nižší životní spokojenost nebo jsou z menšinových skupin. Protože zejména ti ze znevýhodněného prostředí mohou mít z takové podpory prospěch.
Zajímá vás původní článek?
Görzig, A., Blaya, C., Bedrosova, M., Audrin, C., & Machackova, H. (2023). The amplification of cyberhate victimisation by discrimination and low life satisfaction: Can supportive environments mitigate the risks? The Journal of Early Adolescence, 43(1), 5–36. https://doi.org/10.1177/02724316221078826
