Podporující rodina a vrstevníci se ukázali být protektivními faktory, které ale působily odlišně u dospívajících, kteří zažívají diskriminaci, a u dospívajících s nízkou životní spokojeností. Podporující vrstevnické prostředí zmírňovalo riziko zkušenosti s kybernenávistnou viktimizací u těch, kteří zažívali diskriminaci, a také u těch s nižší životní spokojeností. Zatímco podpůrné rodinné prostředí snižovalo riziko kybernenávistné viktimizace pouze u těch, kteří zažívali diskriminaci, ale ne u těch s nízkou životní spokojeností. Navzdory očekávání se neukázalo, že by školní prostředí a podpora v něm mělo nějaký vliv na riziko kybernenávistné viktimizace.
To jsou důležité výsledky, které ukazují, že děti z menšinových skupin a děti s nízkou životní spokojeností jsou náchylnější k tomu, aby se staly terčem nenávistné agrese. Ukázali jsme také, že různé typy prostředí (rodina, vrstevníci a škola), ve kterých dospívající mohou zažívat podporu, je třeba posuzovat odděleně, protože hrají různou roli při snižování rizika viktimizace. U diskriminovaných skupin jsou obzvláště důležité silné rodinné vazby. Podpora vrstevníků, která nabývá na významu v období dospívání a která zprostředkovává pocit sounáležitosti, je pro zranitelné mladé lidi také významným protektivním faktorem.
Z našich zjištění vyplývá, že je důležité vzdělávat a podporovat rodiče a rodiny v souvislosti s kybernenávistí. A také je třeba posilovat empatii vůči dospívajícím. V případě vrstevníků je třeba je vzdělávat o důležitosti empatie a podpory těch, kteří vykazují nižší životní spokojenost nebo jsou z menšinových skupin. Protože zejména ti ze znevýhodněného prostředí mohou mít z takové podpory prospěch.
Zajímá vás původní článek?
Görzig, A., Blaya, C., Bedrosova, M., Audrin, C., & Machackova, H. (2023). The amplification of cyberhate victimisation by discrimination and low life satisfaction: Can supportive environments mitigate the risks? The Journal of Early Adolescence, 43(1), 5–36. https://doi.org/10.1177/02724316221078826
