10th European Communication Conference ECREA
Mnoho členů našeho týmu se zúčastnilo 10. konference ECREA a prezentovalo na ní svůj výzkum. Podívejte se na jejich kompletní prezentace a profily v článku!
Body positivity online, body positivity offline? Výzkum pozitivních obsahů na sociálních médiích a prosociálního chování u dospívajících
Když dospívající shlíží a tvoří body positivity příspěvky na sociálních médiích, umocňuje to jejich pozitivní přístup k tělu i v offline prostředí? Touto otázkou se zabývala naše nejnovější publikovaná studie.
Dospívající často čelí obtížím souvisejícím s vnímáním vlastního těla, jako jsou kritika od přátel nebo rodiny, tlak na přizpůsobení se vrstevnickým normám ohledně ideálního těla a zvýšená nespokojenost s vlastním tělem. Pro zvládnutí těchto obtíží je klíčové podporovat u dospívajících empatii a respekt vůči tělu druhých. Dospívající, kteří si osvojí tento prosociální přístup, mohou pomoci svým přátelům cítit se sebevědoměji ve svém těle a podporovat je při zvládání negativních zážitků souvisejících se vzhledem, což přispívá k bezpečnému prostředí posilující pozitivní vztah k tělu.
Naše nová studie zkoumala, zda shlížení a vlastní tvoření body positivity příspěvků a pozitivních komentářů týkající se vzhledu na sociálních médiích vedou k vyššímu prosociální uvažování a chování ke vzhledu druhých (např. přátel). Pozitivní komentáře, jako například „Vypadáš skvěle!“, chválí vzhled druhých, zatímco body positivity příspěvky zobrazují rozmanitá těla a propagují přijetí všech těl, bez ohledu na vnímané nedostatky. Studie využila longitudinální data od 496 dospívajících, převážně dívek (67,9 %), ve věku 12 až 18 let.
Dospívající, kteří obecně častěji sledovali body positivity příspěvky a sdíleli pozitivní komentáře na sociálních médiích, také častěji uváděli vyšší prosociální tendence vůči vzhledu druhých. Ačkoli častější interakce s body positivity příspěvky nevedla k vyššímu prosociálnímu uvažování a tendencím, dospívající projevovali vyšší prosociální uvažování, když na sociálních médiích častěji pozitivně komentovali vzhled druhých.
Tyto výsledky naznačují, že dospívající, kteří na sociálních médiích často shlíží body positivity příspěvky a sdílejí pozitivní komentáře týkající se vzhledu, se chovají více prosociálně vůči vzhledu druhých. Toto zjištění by mohlo být užitečné pro tzv. „peer-led“ kampaně zaměřené na podporu pozitivního vztahu k tělu mezi mladými lidmi. Takové kampaně by mohly identifikovat dospívající s výraznými prosociálními tendencemi, kteří by mohli sdílet body positivity materiály mezi svými vrstevníky. Studie však nezjistila, že by interakce s body positivity příspěvky a pozitivními komentáři přímo podporovala prosociální postoje k tělu, což naznačuje, že další klíčové vlivy – například podpůrné rodinné a školní prostředí – mohou hrát v tomto ohledu důležitější roli. Vzhledem k důležitosti podpory prosociálních postojů v oblasti vzhledu během dospívání by se budoucí výzkum měl zaměřit na identifikaci faktorů, které přispívají k těmto postojům, a na rozvoj kampaní a programů na jejich podporu.
Kvardova, N., Maes, C., & Vandenbosch, L. (2024). BoPo online, BoPo offline? Engagement with body positivity posts, positive appearance comments on social media, and adolescents’ appearance-related prosocial tendencies. Computers in Human Behavior, 162, 108471. https://doi.org/10.1016/j.chb.2024.108471
