Osobní setkání s někým z internetu: tisková zpráva a mediální ohlasy

Většinu těchto setkání přitom samotné děti hodnotí převážně jako pozitivní zkušenost. Psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kteří výzkum zpracovávali za Českou republiku, proto shrnují, že ačkoliv takové chování může mít rizika, jedná se o běžnou součást dospívání.

Výzkumu EU Kids Online se v Česku účastnilo více než 2500 dětí a dospívajících ve věku od 9 do 16 let, kteří používají internet. Vědci se mimo jiné ptali, zda tam děti komunikují s neznámými lidmi a zda následně došlo i na osobní setkání. V prvním případě odpovědělo kladně 44 procent dětí, což je srovnatelné například s výsledky z Estonska (42 %) či Portugalska (46 %). Na osobní setkání pak šlo u 20 procent dětí. Výzkumníci přitom upozorňují, že ačkoliv se čas, který děti tráví na internetu, za posledních deset zhruba zdvojnásobil, poměr dětí, které tam někdy komunikovaly s někým neznámým, zůstal přibližně stejný.

„Mnoho rodičů se obává hlavně kontaktu s neznámým člověkem z internetu v běžném životě. Často se bojí, že někdo s dítětem naváže důvěrný vztah a následně jej vyzve k osobnímu setkání za účelem sexuálního či jiného zneužití dítěte. Je ale nutné říct, že navazování kontaktu s cizími lidmi, zejména vrstevníky, je běžnou součástí dospívání v online světě i mimo něj. Dospívající musí být jednoduše opatrní, ať byl kontakt započat kdekoliv, a i když se jedná o vrstevníky,“ podotýká psycholog David Šmahel z Masarykovy univerzity, koordinátor studie za Českou republiku.

Výzkumníci se dětí ptali také na otázku, jaké dojmy v nich setkání s novými známými i v běžném životě vyvolalo. Pozitivní zprávou je, že v 77 procent případů hodnotili děti a dospívající osobní setkání s takovým člověkem pozitivně. V 10 procentech případů byli děti či dospívající ze setkání trochu rozrušení a pouze z jednoho procenta setkání odcházeli dost či hodně rozrušení. České děti se nejčastěji setkávaly s lidmi, kteří byli přibližně stejně staří jako ony samy – bylo tomu tak v 61 procentech případů. Proti tomu setkání s dospělými jsou poměrně vzácná – došlo k nim pouze ve 4 procentech případů z těch dětí, které se s někým setkaly (tj. celkem méně než 1 procento dětí).

„Používání internetu vystavuje děti a dospívající určitým rizikům, která by se neměla zlehčovat. Zároveň však není dobré podléhat panice a vnímat kontakty na internetu nutně negativně, pro řadu dětí a dospívajících jsou totiž přínosné. Na co se musíme zaměřit, je s dětmi a dospívajícími o těchto rizicích mluvit a probírat s nimi, jak na internetu i mimo něj komunikovat s neznámými lidmi bezpečně, což platí zejména pro rodiče a školy,“ shrnuje výsledky jedna z autorek výzkumu, psycholožka Hana Macháčková z Masarykovy univerzity.
Podrobnější informace k tématu naleznete v článku na webu výzkumného týmu IRTIS Masarykovy univerzity. Novinky od týmu IRTIS můžete také sledovat na Facebooku.