České děti se setkávají s kybernenávistí více než jejich vrstevníci v Evropě

28 Apr 2020

nové výzkumné zprávě se zaměřujeme na zkušenosti dětí a dospívajících z 10 evropských zemí s nenávistnými projevy na internetu neboli kybernenávistí. Zajímalo nás, jak často se s kybernenávistí setkávají, zdali se stali její obětí i jestli v posledním roce poslali zprávu s nenávistným obsahem. Výzkumnou zprávu vypracovali Hana Macháčková, Marie Bedrošová a David Šmahel z IRTIS týmu společně s Catherine Blaya a Elisabeth Staksrud z výzkumné sítě EU Kids Online.

Výsledky z České republiky, Finska, Flander, Francie, Itálie, Litvy, Norska, Polska, Rumunska a Slovenska ukazují, že číst a vidět na internetu nenávistné obsahy není pro děti ve věku od 11 do 17 let neobvyklé. Míra této zkušenosti se ale napříč zeměmi liší a Češi se s nimi dostávají do kontaktu nejčastěji. Ve výzkumu to uvedlo 59 procent dětí. Pro srovnání například ve druhém Polsku to uvedlo 47 procent a ve Francii jenom 21 procent dětí.

Rozdíly jsou i ve frekvenci, s jakou k tomuto fenoménu dochází. V České republice nenávistné obsahy potkává denně nebo skoro každý den až 6 procent dětí. Nejméně často to je v Itálii nebo na Slovensku, kde to uvedlo pouze 1 procento dotazovaných. Ve všech zemích je tato zkušenost úzce spjata s věkem, častěji se to děje u starších dětí a adolescentů.

Mezinárodní rozdíly jsou i v počtech dětí, které jsou uvedly, že byly oběťmi kybernenávisti a dostaly zprávy nebo komentáře namířené proti sobě nebo své komunitě. Nejčastěji se to týkalo dětí v Polsku, kde to zažilo 13 procent dětí, nejméně často v Itálii, kde se to týkalo asi 3 procent dětí. V České republice uvedlo, že někdy bylo oběťmi kybernenávisti asi 8 procent dětí. Většina dětí však byla napadena pouze sporadicky a stalo se jim to pouze párkrát. Každodenní zkušenost mělo v každé ze zemí méně než 1 procento dětí.

Počet agresorů, kteří uvedli, že nenávistné zprávy posílali ostatním, byl menší a pohyboval se mezi 1 procentem (Itálie) a 8 procenty (Polsko, Rumunsku). V České republice nenávistné zprávy na internetu za rok poslalo 5 procent dětí a adolescentů. Takovéto jednání bylo však spíše ojedinělé – že něco takového udělali jednou týdně nebo častěji, sdělilo v každé zemi opět méně než 1 procento dětí a adolescentů.

Na základě našich zjištění vidíme, že se v dnešní době s kybernenávistí setkává velké množství dětí a adolescentů. Proto bychom s nimi o těchto zkušenostech měli více mluvit a poradit jim, jak reagovat. Ačkoliv přímo zapojených obětí nebo agresorů není tolik, je důležité zjistit, které děti toto riziko může nejvíce ohrozit a přizpůsobit tomu strategie prevence a intervence,“ říká Hana Macháčková, jedna z autorek výzkumné zprávy a členka výzkumného týmu IRTIS.

Další z autorek reportu a výzkumnice zabývající se tématem kybernenávisti, Catherine Blaya, dodává, „výzkum ve Francii ukazuje, že negativní emocionální důsledky jsou zde nejen pro oběti, ale také pro svědky kybernenávisti, jichž se útoky přímo netýkají. U obou skupin to vyvolává hněv a nenávist. Je proto zásadní brát tuto problematiku vážně, i když procenta se mohou zdát nízká.

Ke svým zkušenostem s fenoménem kybernenávisti se vyjádřilo téměř 9500 dětí z deseti zemí Evropy. Výzkum je součástí projektu EU Kids Online – v jeho rámci proběhlo mezi podzimem 2017 a létem 2019 dotazníkové šetření. Více o tomto projektu se dozvíte na našich stránkách, kde si také můžete přečíst kompletní zprávu z výzkumu z 19 zemí Evropy (v angličtině) a zprávu zpracovanou na české populaci (v češtině).

Shrnutí hlavních zjištění

Setkání s kybernenávistí

  • V setkání se s kybernenávistí jsou velké mezinárodní rozdíly. V ČR takovou zkušenost uvedlo až 59 % dětí, např. ve Francii pouze 21 %.
  • Rozdíly jsou i ve frekvenci této zkušenosti. V ČR něco nenávistného na internetu každý týden nebo častěji vidělo 18 % dětí; v Itálii nebo na Slovensku pouze 5 % dětí.
  • Starší děti takovéto obsahy vídají častěji napříč všemi zeměmi.

Oběti kybernenávisti

  • Dětí, na které nenávistné obsahy na internetu útočí, je méně - nejméně v Itálii (3 %), nejvíce naopak v Polsku (13 %).
  • V ČR bylo někdy oběťmi nenávistných zpráv a obsahů 8 % dětí.
  • Většinou se jedná o sporadické útoky, každodenní zkušenost mělo v každé zemi méně něž 1 % dětí.

Kybernenávistné útoky

  • Pouze malé procento děti ve všech zemích uvedlo, že někomu poslalo nenávistné zprávy. Nejméně tomu bylo v Itálii (1 %), nejvíce v Polsku a Rumunsku (8 %).
  • V ČR někomu na internetu někdy poslalo nenávistné zprávy a obsahy 5 % dětí.
  • Jednalo se o ojedinělé jednání. Jednou za týden nebo častěji něco takového udělalo v každé zemi méně než 1 % dětí.

Výzkumná zpráva ke stažení zde (v AJ)

Co je to kybernenávist a jaké jsou její dopady?

Jedná se o nenávistné projevy na internetu nebo prostřednictvím informačně komunikačních technologií, jako jsou počítače nebo mobily, které napadají druhé kvůli jejich skupinové příslušnosti nebo skupinovým charakteristikám. To může být něčí etnicita, národnost, náboženství, sexuální orientace nebo třeba také postižení. Může se jednat o nenávistné zprávy a komentáře, ale také o obrázky a videa sdílené na různých mediálních platformách. Tyto projevy šíří a ospravedlňují nenávist, netoleranci a diskriminaci. V extrémních případech mohou vést i k útokům nebo násilí v offline situacích. V našem reportu jsme se zaměřili na zkušenosti dětí s nenávistnými zprávami a komentáři kvůli něčímu původu, etnicitě nebo náboženství.

Kybernenávist není novým fenoménem. Nenávistné projevy a obsahy se na internetu objevovaly od jeho počátků. Nejprve byly spjaty s extrémistickými skupinami a jejich stránkami. Nicméně nyní vidíme, že se nenávistné projevy stále více dostávají na běžné komunikační platformy – sociální média, diskuzní fóra nebo diskuze pod zpravodajskými příspěvky. A díky tomu, že tyto platformy dnes hodně dětí využívá, tak se také k těmto obsahům mohou dostat.

Množství kybernenávisti a cíle, na které útočí, bývají často podmíněné aktuální sociální situací a děním ve společnosti a médiích. Kybernenávist ale není zraňující pouze pro své oběti a jedince, kterých se přímo týká. Výzkumy naopak ukazují, že negativní dopady jsou i pro ty, kteří se s takovýmito obsahy setkávají jako publikum. Obecně také můžeme říci, že kybernenávist působí újmu celé společnosti – narušuje soudržnost ve společnosti, vyvolává pocity strachu a ohrožení a posiluje předsudky a diskriminační postoje vůči již tak zranitelným skupinám.

Mgr. et Mgr. Marie Bedrošová, výzkumnice IRTIS týmu zabývající se kybernenávistí a jedna z autorek výzkumné zprávy.

More articles

All articles