Nárůst času, který děti na internetu tráví, souvisí i s rozvojem a dostupností mobilních telefonů a dalších mobilních zařízení, díky nimž jsou děti online každý den. V porovnání s výsledky předchozí studie uskutečněné v roce 2010 se ve většině zemí ukazuje, že čas, který děti na internetu tráví, je téměř všude dvojnásobný – například ve Španělsku se zvýšil z jedné na téměř tři hodiny, v Norsku z asi dvou na tři a půl hodiny a v České republice z necelých dvou hodin na téměř tři hodiny.
„Online aktivity jako takové nejsou samy o sobě pozitivní nebo negativní. Tatáž aktivita může mít na různé dítě různé účinky. Důležité je zohledňovat to hlavně ve chvílích, kdy jsou zejména v médiích nadsazovány problémy, které děti v online prostoru zažívají, což v rodičích vyvolává zbytečnou úzkost,“ upozorňuje psycholog David Šmahel z Masarykovy univerzity, koordinátor celé studie.
Výsledky mimo jiné ukazují, že děti trpí poměrně málo negativními příznaky spojenými s nadměrným užíváním internetu. Všechny příznaky nadměrného používání vykazovalo v této studii ve všech zemích do dvou procent dětí, přičemž v Česku to bylo 0,5 procenta dětí.
Vědci také zjišťovali, kdo užívání internetu moderuje a za kým si děti chodí pro radu. Zatímco ve většině sledovaných zemí se v tomto ohledu nejvíc angažovali rodiče, a školy nebo učitelé zaostávali, v Česku více než polovina dětí (56 procent) deklarovala, že se s nimi rodiče o jejich trávení času na internetu nikdy, nebo skoro vůbec nebaví. Proto se v případě problémů obrací o radu nejčastěji na kamarády.
Čeští rodiče drží právě v tomto v Evropě neblahý primát.. „Přitom právě aktivní přístup k výchově dítěte, který zahrnuje i diskusi o tom, co dítě zažívá online, je velmi důležitý. Hodně rodičů se spoléhá spíše na restrikce a omezování, což je bez aktivního přístupu a sdílení zkušeností méně efektivní,“ říká Hana Macháčková, jedna ze spoluautorek studie a psycholožka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Výzkum s názvem EU Kids Online mapuje online aktivity dětí, jejich schopnosti, i pozitiva a rizika, která v tomto kontextu děti vnímají. Vědci z 19 zemí se v něm ptali i na konkrétní negativní jevy, jako jsou například sledování škodlivého obsahu, zneužívání osobních dat, nadměrné užívání internetu nebo rozesílání zpráv se sexuálních obsahem. V Česku se šetření, které se konalo od října 2017 do února 2018, účastnilo 2825 dětí. Celá zpráva je k dispozici na webu projektu eukidsonline.net.
