Výzkumná zpráva EU Kids Online 2020 je tady!

10 Feb 2020

V návaznosti na mezinárodní Den bezpečnějšího internetu vydáváme výzkumnou zprávu EU Kids Online 2020. Tato zpráva shrnuje výsledky rozsáhlého výzkumu, který v 19 zemích mapoval chování dětí mezi 9 a 16 lety v online prostředí. Do tohoto jedinečného výzkumu se zapojilo přes 25 tisíc dětí a jedná se o největší výzkum tohoto typu na světě.

Výzkum například ukazuje, že čas, který tráví děti na internetu, se za poslední dekádu zdvojnásobil. Nárůst času, který děti na internetu tráví, souvisí i s rozvojem a dostupností mobilních telefonů a dalších mobilních zařízení, díky nimž jsou děti online každý den. V porovnání s výsledky předchozí studie uskutečněné v roce 2010 se ve většině zemí ukazuje, že čas, který děti na internetu tráví, je téměř všude dvojnásobný – například ve Španělsku se zvýšil z jedné na téměř tři hodiny, v Norsku z asi dvou na tři a půl hodiny a v České republice z necelých dvou hodin na téměř tři hodiny.

„Online aktivity jako takové nejsou samy o sobě pozitivní nebo negativní. Tatáž aktivita může mít na různé dítě různé účinky. Důležité je zohledňovat to hlavně ve chvílích, kdy jsou zejména v médiích nadsazovány problémy, které děti v online prostoru zažívají, což v rodičích vyvolává zbytečnou úzkost,“ upozorňuje David Šmahel, který je koordinátorem studie.

Výsledky mimo jiné ukazují, že děti trpí poměrně málo negativními příznaky spojenými s nadměrným užíváním internetu. Všechny příznaky nadměrného používání vykazovalo v této studii ve všech zemích do dvou procent dětí, přičemž v Česku to bylo 0,5 procenta dětí.

To však neznamená, že by děti na internetu nebyly vystaveny rizikům. Například české děti se řadí na pomyslný vrchol statistik v přijímání zpráv se sexuálně laděným obsahem. Takové zprávy dostalo podle výzkumu za poslední rok 34 procent českých dětí, víc už deklarovaly jen děti z Vlámska, a to 39 procent.  Proti tomu nejméně se tento jev vyskytoval v Itálii, kde se s ním setkalo osm procent dětí zapojených do výzkumu. „Je třeba dodat, že takové zprávy mohou být chtěné i nechtěné. A že podobná forma komunikace je u mnoha dětí součástí jejich vývoje a dospívání. Zatímco dříve si zprávy vyměňovaly jinak, dnes to probíhá prostřednictvím technologií. To neznamená, že v tomto dospívající nemají být opatrní. Především je třeba odlišit komunikaci s neznámými lidmi a s kamarády či partnery – toto chování nemusí být nijak výjimečné nebo nutně špatné,“ uvedl David Šmahel.

Rizika a problémy internetu jsou podle autorů studie často přeceňované, rodiče by se měli mnohem výrazněji soustředit na pozitivní aspekty. „To se bohužel projevuje i v tom, jak rodiče děti s ohledem na používání internetu vychovávají. Často uplatňují různé restrikce, které sice pomáhají zmírnit některá rizika, současně ale brání dětem rozvíjet vlastní digitální schopnosti. To je problém, hlavně pokud rodiče moc neuplatňují proaktivní přístup k výchově, tedy bavení se s dítětem o tom, co na internetu dělá, pomáháním s řešením různých situací online či podporou v jejich vzdělávání o tom, jak s internetem a technologiemi zacházet,“ říká jedna z autorek výzkumu Hana Macháčková.

V porovnání s ostatními zeměmi jsou české děti v online prostředí vystaveny i relativně vysokému podílu zpráv se škodlivým obsahem: s informacemi o sebepoškozování se v nich v Česku setkalo 18 procent dětí (evropský průměr je 10) a například se zprávami útočícími na nějakou skupinu lidí nebo jednotlivce přišlo do kontaktu 25 procent dětí, zatímco evropský průměr činí 17 procent. České děti se také často setkávají s nenávistnými zprávami – vyšší expozici těmto obsahům mělo jen Polsko. I to je podle vědců argumentem pro vyšší pozornost ze strany škol, učitelů a tvůrců vzdělávacích politik.

More articles

All articles