Nenávistné komentáře, ztráta kontroly nad umělou inteligencí a ochrana osobních údajů: Nová rozsáhlá zpráva poukazuje na obavy dětí v celé Evropě ohledně internetu

10. 9. 2026

To jsou některá z klíčových zjištění nové významné zprávy organizace EU Kids Online, která byla dnes (10. září 2026) představena na konferenci EU o online bezpečnosti dětí a mládeže v Dublin Castle.

Na základě průzkumu mezi 28 465 dětmi ve věku 10 až 16 let z celé Evropy dospěli výzkumníci z London School of Economics and Political Science (LSE), Univerzity v Oslu, Univerzity v Lublani, Università Cattolica del Sacro Cuore a Univerzity v Akureyri k závěru, že smartphony jsou dnes ústřední součástí každodenního života mladých lidí, přičemž digitální zkušenosti dětí se vyvíjejí rychleji, než s nimi dokáže držet krok rozvoj různých opatření.

Pro účely této zprávy provedla nadnárodní výzkumná síť EU Kids Online, založená na London School of Economics and Political Science (LSE) a v současnosti koordinovaná Univerzitou v Oslu, průzkum mezi dětmi v 19 evropských zemích (Rakousko, Belgie, Švýcarsko, Česká republika, Estonsko, Španělsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Lotyšsko, Malta, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko) ohledně jejich online aktivit a zkušeností.

Přístup k internetu

Výzkumníci zjistili, že smartphony jsou zdaleka nejčastějším zařízením, které děti používají k přístupu na internet. Ve všech 19 zkoumaných zemích používá 87 % dětí každý den k připojení na internet smartphone nebo mobilní telefon.

Dívky celkově uvádějí častější používání smartphonů než chlapci. Ve všech zemích používá smartphone k připojení na internet několikrát denně 61 % dívek oproti 55 % chlapců.

Vývoj v oblasti umělé inteligence

Umělá inteligence se rychle stává nedílnou součástí každodenního života dětí. V celé Evropě uvádí přibližně dvě třetiny dětí, že nástroje umělé inteligence používají pravidelně, přičemž mnohé z nich je považují za užitečné pro učení, rozvoj a efektivitu. Například 37 % dotazovaných dětí doufá, že umělá inteligence podpoří lidskou kreativitu.

„Když se podíváme na jednotlivé země, data z České republiky vynikají: ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, kde byla prevalence o něco nižší, všechny dotazované české děti uvedly, že mají alespoň nějaké zkušenosti s generativní umělou inteligencí, většinou jako pomoc při školních úkolech, ale také pro doporučení, co dělat. To ukazuje, že pro mladé lidi již tyto nástroje nejsou něčím vzdáleným nebo experimentálním, ale stávají se běžnou součástí jejich každodenního používání internetu,“ říká dr. Marie Jaroň Bedrošová z českého týmu EU Kids Online a týmu Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti na Masarykově univerzitě.

Kromě toho třetina dětí uvádí, že věří, že je nové technologie osvobodí od nutnosti trávit čas nudnými činnostmi ve škole či práci.

Jiní však mají v souvislosti s umělou inteligencí obavy o budoucnost. Konkrétně 41 % dotázaných vyjádřilo obavy, že technologie založené na umělé inteligenci poškozují životní prostředí a spotřebovávají příliš mnoho přírodních zdrojů a že umělá inteligence může překonat lidskou inteligenci takovým způsobem, že bude pro lidi nemožné nad ní udržet kontrolu.

Obavy z dopadu umělé inteligence na životní prostředí se pohybují od 57 % v Irsku po 31 % ve Finsku a Švýcarsku

Ochrana soukromí

Děti využívají digitální technologie stále častěji, zároveň však mají obavy z toho, jak jsou jejich údaje shromažďovány a využívány.

Polovina z nich se obává, že jejich osobní údaje jsou využívány k cílené reklamě a čtyři z deseti se bojí, že společnosti sdílejí jejich údaje s třetími stranami bez jejich souhlasu.

Vůči technologickým firmám panuje určitá nedůvěra – 39 % dětí nevěří, že společnosti chrání jejich online chování a preference. Na druhou stranu 30 % uvádí, že věří, že společnosti jejich soukromí chrání.

Obavy se týkají také toho, jak jsou údaje využívány úřady a institucemi. Více než čtvrtina dětí se obává, že informace shromážděné aplikacemi a internetovými stránkami by mohla policie využívat k rozhodování, například koho prohledat nebo zatknout. Zatímco pouze jedno z pěti dětí podporuje to, že by státy využívaly informace shromážděné aplikacemi a internetovými stránkami k rozhodování o budoucnosti lidí, jako je třeba přijetí do školy nebo do práce.

Nenávistné zprávy a škodlivý obsah

Setkávání se škodlivým obsahem je významnou součástí online zkušeností dětí, přičemž 30 % dětí se setkává s nenávistnými zprávami alespoň jednou měsíčně. Míra této zkušenosti se však mezi jednotlivými zeměmi značně liší – takovou zkušenost alespoň jednou za měsíc  mělo 15 % dětí v Irsku až po 40 % v Srbsku. Napříč zeměmi se přitom s nenávistnými zprávami setkalo o něco více dívek (60 %) než chlapců (55 %).

„Zatímco některé děti uvádějí, že je vidění nenávistných zpráv neovlivňuje, většina říká, že je to, co vidí, rozrušuje. Obě reakce jsou velmi znepokojivé: zatímco rozrušení znamená emocionální zátěž, lhostejnost vede k nebezpečnému znecitlivění a normalizaci nenávisti. S mladými lidmi bychom tedy měli mluvit o tom, proč jsou takové projevy problematické a jak mohou ublížit obětem a posilovat jejich schopnost čelit těmto situacím. Zároveň je však nezbytná systematická podpora ze strany samotných platforem, které musí zajistit účinnější potlačování šíření nenávistného obsahu a nabídnout dětem bezpečnější a srozumitelnější nástroje pro jeho hlášení,“ říká Jaroň Bedrošová.

Děti rovněž uvádějí, že se setkávají s celou řadou potenciálně škodlivého obsahu na internetu. Ve všech 19 zemích jsou nejčastěji uváděnou kategorií krvavé nebo násilné obrázky (40 %), následované obsahem o způsobech, jak být velmi hubený (39 %), a o způsobech, jak si fyzicky ublížit nebo se zranit (37 %). Obsah týkající se sebevraždy je z analyzovaných kategorií uváděn nejméně často (25 %).

Pokud se zaměříme konkrétně na obsah týkající se způsobů, jak si fyzicky ublížit nebo se zranit, 15 % dětí uvádí, že takový obsah vidí alespoň jednou za měsíc a dalších 24 % ho vidělo několikrát. Podíl dětí vystavených tomuto obsahu alespoň jednou za měsíc se pohybuje od 6 % v Irsku do 24 % v Belgii a České republice.

V souhrnu tyto očekávání, obavy a naděje naznačují priority pro tvůrce různých opatření: od minimalizace environmentálních nákladů umělé inteligence přes zajištění lidského dohledu v každém algoritmickém a AI procesu až po zajištění toho, aby byly navrhovány bezpečnější, soukromější a pomáhající digitální prostory a technologie.

Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi

Ačkoli se v celé Evropě objevilo několik společných trendů, zpráva rovněž poukazuje na rozdíly v digitálních zkušenostech dětí v jednotlivých zemích. Vědci tvrdí, že tyto rozdíly podtrhují skutečnost, že neexistuje žádné jednotné „evropské digitální dětství“ a že tvůrci politik by se při navrhování opatření v oblasti online bezpečnosti měli vyvarovat univerzálních řešení.

____________

Celou komparativní výzkumnou zprávu EUKO si můžete přečíst zde (v angličtině): https://hdl.handle.net/11250/5561363 

Pokud vás zajímají zjištění z České republiky, podívejte se také na českou národní zprávu a zprávu o využívání generativní umělé inteligence.

Pro rozhovory s autory českých zpráv kontaktujte prosím Marii Jaroň Bedrošovou, marie.bedrosova@fss.muni.cz.

____________